Psychiatr Ivan David, jenž byl za SPD zvolen europoslancem, napsal na sociální síti Facebook, že francouzští politici začínají bránit republiku s pomocí nového zákona. Zákona proti separatismu. 347 poslanců hlasovalo pro zákon, 151 proti němu a 65 poslanců se zdrželo hlasování. David v této souvislosti citoval slova několika francouzských zákonodárců a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

„Nad republikánskými principy Francie se vznáší Damoklův meč, dokonce i nad samotnou identitou země. Nese název ‚separatismus‘ a v neposlední řadě jej dostávají do popředí teorie společenských věd dovážené ze Spojených států,“ zaznělo z úst francouzské hlavy státu.

„Jde o to, vést boj proti intelektuální živné půdě připravené americkými univerzitami,“ varoval už na podzim roku 2020 ministr školství Jean-Michel Blanquer.

Zákon proti separatismu má uchovat rovnost žen a mužů a sekulární charakter francouzské republiky, na kterém si Francouzi zakládají už od počátku 20. století. Na francouzské straně už zaznívají varovné hlasy, že sekulární charakter republiky nesmí být narušen ani ve jménu ochrany náboženských menšin.

Masové protesty, které v USA vypukly v květnu 2020 po smrti George Floyda, kterou měl na svědomí policista, znovu vnesl do problémů společnosti rasovou otázku, ale podle francouzských zákonů jsou si všichni občané republiky rovni bez ohledu na rasu či své náboženství a tento princip je podle zákonodárců třeba ctít.

Sociolog Stephane Beaud k tomu v jednom z rozhovorů poznamenal, že v diplomových pracích studentů sleduje přílišnou zaměřenost na otázku spojenou s rasou, ačkoli sociální problémy je třeba podle profesora popisovat v mnohem širším kontextu.

„Zdá se, že alespoň evropští intelektuálové a někteří evropští politici se snaží zachránit myšlenky osvícenství, které nás kdysi definitivně vyvedly ze středověkého myšlení ovládaného náboženstvím. Na amerických univerzitách je tento boj, zdá se, už prohraný. Skupiny studentů i učitelů, často zde působící díky ‚afirmativní akci‘, tedy pozitivní diskriminaci příslušníků různých menšin, si zvykly pohybovat se v rámci ‚woke aktivismu‘ či německy definované ‚Opferkultur‘ (kultury oběti) a bez obrazu nepřítele by ztratily smysl existence. Jakmile je zakázáno klást určité otázky, nastává konec svobodného myšlení, které se evropské univerzity snažily udržet i v dobách inkvizice,“ poznamenal k tomu David.

Europoslanec však vidí i další problém. „A ještě jeden aspekt - dnešní vlna protibělošského rasismu, která se šíří z univerzit v USA, je také výsledkem grantové politiky obřích nadnárodních korporací a na ně napojených nadací. Americké i evropské daňové právo umožňuje firmám snižovat si základ daně z příjmů – a tím i výši státu odváděných daní - o dary a dotace na veřejně prospěšné účely. Mezi ně patří granty poskytované vědcům," podotkl David s tím, že tyto peníze měly pomoct financovat především technické inovace.