Země galského kohouta je ochromena předvolebními spory a protesty. Po evropských volbách, které vyhrála strana Národní shromáždění Marine Le Penové, vyhlásil prezident Emmanuel Macron předčasné parlamentní volby. Lidé vyšli do ulic, aby proti pravici protestovali, ta se mezitím stihla rozhádat. Filozof Široký nevnímá, že by se Macron svým rozhodnutím zbláznil, spíš hovoří o tom, že čím větší zmatek, tím líp se v něm umí pohybovat.

Evropské volby ve Francii ovládla nacionalistická protiimigrační strana Národní shromáždění (RN) Marine Le Penové. Nyní má na dosah vítězství i v parlamentních volbách, desítky tisíc lidí však proti ní a krajní pravici vyšly dva týdny před volbami do ulic. Je to obdobné jako před dvaceti lety, kdy lidé protestovali proti jejímu otci Jean-Marie Le Penovi, který se mohl stát francouzskou hlavou státu. Píše o tom mimo jiné server iRozhlas.cz.

Parlamentní volby předčasně vyhlásil prezident Emmanuel Macron po neúspěchu své strany v evropských volbách. Rozpuštěním parlamentu překvapil i vlastní spolustraníky. Volební kampaň totiž začala běžet takřka okamžitě, o novém složení parlamentu se bude rozhodovat již za dva týdny v prvním kole. Dnes je poslední den na registraci kandidátů.

Filozof Matěj Široký celou situaci ve Francii, tedy zejména oznámení o rozpuštění parlamentu prezidentem Macronem, okomentoval s tím, že Macron se určitě nezbláznil, jak píšou novinové titulky. Macron je podle něj totiž král chaosu. Čím větší zmatek, tím líp se v něm umí pohybovat. Permanentní krize, to je to, co Macron potřebuje.

„Neumím si představit žádnou variantu, v níž by nakonec skončil jako poražený, a jako bonus dokonce může být zvolen potřetí prezidentem,“ zmiňuje filozof Matej Široký v rozhovoru na Mainstreamu.

„Jestli jsou nějaké volby ve Francii skutečně historické a můžou změnit běh dějin, budou to tyto. Přitom na žádné nebylo tak málo času a žádné se nekonaly v tak nejisté atmosféře. Strany dostaly pouhý týden na to, aby představily kandidáty do 577 volebních okrsků. Přitom tenhle proces trvá běžně měsíce, kdy se vymýšlí, koho kam nasadit, který okrsek bude nejvhodnější. Na samu kampaň budou necelé dva týdny, nebude tedy v podstatě žádná,“ podotýká v komentáři pro Český rozhlas publicista Petr Janyška.

Tyto volby budou podle něj prakticky referendem o tom, zda nechat u moci politický model, jaký představuje Emmanuel Macron a jeho strana, nebo zda se vláda dostane do rukou pravicového extrému strany Marine Le Penové.

Pravice se však záhy po vyhlášení voleb rozhádala. Francouzská konzervativní strana Republikáni (LR) ve středu nejprve vyloučila svého šéfa Érika Ciottiho proto, že navrhl volební spojenectví s krajní pravicí Marine Le Penové. Jeho spolustraníci totiž byli překvapeni jeho výroky. 

Ciotti se nejprve dokonce zabarikádoval v sídle Republikánů, aby se výbor nemohl sejít. Zaměstnanci odešli domů, europoslanec Geoffroy Didier však k celé věci dodal, že pokud bude nutné Ciottiho vystrnadit, a to i fyzicky, nebudou váhat. Následně, jak píše Voxpot.cz, byl Ciotti vyloučen ze strany. Soudní tribunál však v pátek rozhodnutí strany zrušil, Ciottiho vyloučení je tak pozastavené a politik zůstává ve vedení Republikánů.

Koalici před parlamentními volbami vytvořili také Socialisté na levé straně spektra, kteří do ní přijali ekology, komunisty i členy extrémní levice, kteří podporují mimo jiné Palestinu. „Budeme politickým blokem, silnou koalicí. A nejen levicovou. Bude to občanská společnost,“ prohlásil generální tajemník Socialistické strany Pierre Jouvet.