Gajdůšková připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů, kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by šlo ale prosadit i navzdory církvím.

„Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě a my církve upozorňujeme a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne," nechala se slyšet místopředsedkyně ČSSD.

Jde o 13 miliard korun

V takovém případě se podle ní dá předpokládat, že by církve přišly o více než 13 miliard korun, o něž chtějí sociální demokraté a hnutí ANO finanční náhrady snížit. Jaké důsledky by takový postup měl pro osud koalice, když koaliční lidovci změnu restitucí bez souhlasu církví odmítají, se podle ní nedá předjímat.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub České televizi řekl, že stát je samozřejmě suverén, případné jednostranné kroky učiněné v Parlamentu by ale podle něj neměly „nic společného s demokracií". „Je třeba se dohodnout," uvedl.

Lidovci zatím slova Gajdůškové o možném zdanění neberou příliš vážně. „Už jsme toho slyšeli mnoho, takže bych se nevzrušoval," napsal ČTK jejich předseda Pavel Bělobrádek.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předpokládá, že nejde o oficiální postoj ČSSD. „Beru to spíše v rovině rétorického cvičení než reálné možnosti, protože naši koaliční partneři už při vyjednávání o případné koalici věděli, že náš postoj je konzistentní, to znamená, že pro nás jsou církevní restituce vyřešeny a nebudeme se k nim vracet," poznamenal.

Získá návrh podporu?

V sociální demokracii i u opozičních komunistů by přitom návrh na zdanění finančních náhrad vzhledem k náladám v obou poslaneckých klubech mohl získat podporu.

Na dnešním jednání se zástupci náboženských společností bude Gajdůšková také požadovat, aby se církve dobrovolně zavázaly, že budou u vydávaného majetku respektovat předkupní právo státu. Jde jí prý hlavně o církevní památky nebo mobiliář, který dnes slouží k veřejně prospěšným účelům.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni potvrdil Ústavní soud.