„Gorbačovova perestrojka byla nepromyšlená. Pomohla vytvářet nespokojenost, ačkoliv s ní měla bojovat. Otevřela prostor k ničím neomezené otevřenosti. Každý si říkal, co chtěl, kritizoval, co se mu zlíbilo, a tak místo sjednocení vznikal rozkol. Lidi se začali k režimu stavět negativně. Udělal to Gorbačov správně?“ řekl čtyřiadevadesátiletý Jakeš. „Logika vývoje nevyžadovala takový krok, jakým byla perestrojka. Bylo potřebné řešit problémy, související hlavně se spotřebním zbožím, dopravou atd... Bylo to jako za Chruščova, kdy po odhalení Stalinova kultu osobnosti všichni začali kritizovat a země slábla, místo aby se sjednotila,“ usoudil.

Jakeš prý chystal vlastní verzi přestavby, která však nekopírovala tu sovětskou. Reformy byly nachystané, jejich spuštění v lednu 1990 však zmařil „státní převrat“, zosnovaný podle Jakeše jeho soupeři uvnitř vládnoucí strany za přispění sovětské tajné policie KGB, která si jej přála nahradit v čele strany a státu někým jiným.

„Státní převrat by se nepovedl bez převratu uvnitř strany,“ tvrdí s tím, že vnitrostraničtí spiklenci za pomoci Státní bezpečnosti využili studentskou demonstraci ke srážkám s policií na Národní třídě 17. listopadu 1989. „Chtěli svrhnout stranické vedení, ale místo toho zničili socialismus,“ usoudil.

Svou dlouhověkost přičítá nejspíše tomu, že se vždy pohyboval, v životě nedržel cigaretu v ruce a alkohol požíval jen vzácně. Rád by napsal ještě jednu knihu o budování socialismu v Československu, včetně příčin jeho porážky.