Evropskou unii z málo obvyklého pohledu rozebral ve svém vystoupení na semináři s názvem „Prognózy vývoje v Evropě a ve světě do roku 2030“, který se konal pod záštitou poslance Vladimíra Zlínského a poslankyně Marie Pošarové na půdě Poslanecké sněmovny, bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Začal ho tím, že k otázce, jaká bude Evropská unie v roce 2030, si troufne předpovědět pouze a jenom to, že bude jiná, že jako ta dnešní určitě nebude. „Těch variant, proč bude jiná, je více, nechci se pouštět do jejich analyzování. Ale chcete-li něco modelovat, předvídat, musíte pochopit logiku chování toho, co modelujete. Tedy podle jakých kritérií přemýšlí a jaké úvahy vede ten, koho chcete předpovědět. A tak mi dovolte začít třemi vzpomínkami,“ požádal přítomné.
Ta první sahá až do začátku 90. let, kdy se stal náměstkem ministra zemědělství Bohumila Kubáta. „V této funkci jsem byl před 33 lety poprvé v Bruselu a byl jsem se tam dozvídat, jak to bude se společnou zemědělskou politikou pro tehdy k přijetí se chystající nové členské státy, jako byla Česká republika. A měl jsem při těch jednáních ústřední otázku: ‚Kde vezmete peníze na velké subvence, které budete muset vynakládat pro nové členské země?‘ Prostě šlo mi o to dozvědět se, jak to bude vypadat, když staré členské země dosud něco čerpaly, teď přijdou nové a jak to hodlají udělat, aby platil termín „Common agriculture policy“ neboli společná, což ve mně vytvářelo iluzi stejná, zemědělská politika pro všechny zemědělce Evropské unie,“ líčil Vlastimil Tlustý.
Jedni dostávají mnohem více na podporu své výroby
Zajímalo ho, jaké jsou pravděpodobné scénáře typu, kde seženou nové peníze, nebo zda sníží subvence stávajícím členským zemím. „Byl jsem šokován, když jsem zjistil, že mají nespolečné řešení: necháme subvence těm stávajícím, vám novým dáme zlomky, tedy zanedbatelné subvence. Jinými slovy: na společném trhu dnes konkurují producenti, z nichž jedni dostávají mnohem více na podporu své výroby, než dostávají čeští zemědělci. To, že jsou potom potraviny v příslušných zemích levnější, není tím, že by jinde více okrádali supermarkety nebo překupníci místní spotřebitele. Je to dáno tím, že tamní výrobci nakupují od producentů, kteří část svých nákladů mají hrazeny z velice bohatých subvencí. To byl první šok, který jsem utrpěl v roce 1991 a 92,“ přiznal někdejší náměstek ministra zemědělství.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník