Setkání uspořádal generální tajemník OSN. „Řekl jsem světovým vůdcům, aby nepřijížděli s líbivými projevy, ale s konkrétními závazky,“ uvedl António Guterres, který už dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Pár let staré závazky prý už přestávají stačit.

Na globálním Summitu pro klimatickou akci Českou republiku reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Se svým projevem zde však nevystoupil. Slovo dostaly přednostně země, které přijely s novými zelenými závazky.

Týkají se nejčastěji energetiky, neboť z ní plyne většina emisí; kromě uhlí coby zdroje upadá v nemilost i jádro. První z milníků závazků z pět let staré Pařížské dohody se vztahuje k příštímu roku – realita ukazuje, že ne každý si domácí úkoly plní; Česko zatím ano.

Postoj české vlády vůči zrychlení definitivního konce doby uhelné zůstává nadále opatrný – na jedné straně uznává, že i Česko je zasaženo klimatickými změnami například v podobě sucha, na straně druhé má obavy z dopadu na domácí průmysl.

Na otázku, proč na pondělním summitu nevystoupil, Babiš odpověděl, že české straně bylo řečeno, že podmínkou je nový ambiciózní plán. „Je přitom důležité se podívat, jak jednotlivé státy plní, nebo neplní závazky z Pařížské klimatické konference. Mnozí z těch, kdo dneska vystoupí, je neplní, Česko je naopak dodržuje.“

„Klima je důležité, ale není to jediný problém,“ řekl Babiš před budovou OSN na Manhattanu. Zdůraznil, že pro něj je důležitější zahájení zasedání Valného shromáždění OSN, kde ve středu večer vystoupí s projevem, v němž se bude věnovat vícero tématům.

Na tiskové konferenci před summitem představil Babiš spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem tři nové iniciativy: masivní sázení stromů (v první fázi deset milionů, do roku 2050 až 18 miliard), investice zhruba 12 miliard eur (více než 300 miliard korun) do obnovitelných zdrojů a odbourání 80 procent emisí oproti roku 1990 do roku 2050.

Česko je nyní na 35 procentech snížení emisí proti základně stanovené v roce 1990 a zvládne i vytyčených 40 procent k roku 2030. Nesouhlasí ale s nyní prosazovanou uhlíkovou neutralitou v roce 2050.

Summit má za cíl donutit politiky, aby úsilí i ambice zvýšili, přičemž kýženým ideálem je takzvaná uhlíková neutralita v roce 2050 – tedy vypouštět jen tolik uhlíku, kolik ho planeta vstřebá. Pařížská dohoda s tím původně počítala až k roku 2100.

Na klimatickém panelu v New Yorku, pořádaném OSN, vystoupila švédská aktivistka Greta Thunbergová. Za svůj projev si vysloužila aplaus, ačkoliv divákům v sále od začátku až do konce spílala, řekla jim, že jsou zlí lidé, a hrozila, že je „bude sledovat“. A pokud selžou, mladá generace jim to nikdy neodpustí.

Vystoupila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Mluvila o plánech odstavit uhlí z výroby elektřiny do roku 2023 a o uzavírání dolů, které se dostaly do pilotního programu EU na transformaci uhelných regionů. Slováci s nulovým saldem CO2 k roku 2050 počítají. „Nezáleží na tom, jak malí jsme, nemůžeme čekat. Protože ochraňovat planetu znamená být člověkem,“ sdělila Čaputová.

Sensless to drive few blocks when I can walk to speak at #ClimateAction summit. #UN #UNGA pic.twitter.com/3tqgRLzI6r

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) 23. září 2019

„V příštích desítkách let musíme vysadit miliardy stromů, abychom obnovili umírající lesy. Do roku 2030 investujeme 12 miliard eur do restrukturalizace energetiky, čisté mobility a úspor energie v průmyslu i v domácnostech,“ uvedl český premiér s tím, že klima je důležité, ale není to jediný problém.

Proto za zásadnější považuje navazující zasedání Valného shromáždění OSN, které se věnuje udržitelnému rozvoji; kromě klimatu tedy řeší i třeba stárnutí společnosti, přístup ke vzdělání či zdravotní péči. Na Valném shromáždění Babiš projev přednese ve středu.