Český předseda vlády Andrej Babiš je ve střetu zájmů, říká jasně poslední verze auditu Evropské komise. A pro Česko to znamená problém. Teď se totiž hraje o stovky miliard euro z evropských dotací. O těch spolurozhoduje předseda vlády Babiš. Ale na druhé straně jeho Agrofert, dočasně odložený ve svěřenském fondu předsedy vlády, je jedním z největších příjemců zemědělských dotací v Česku.

Nizozemský europoslanec Jeroen Lenaers bije na poplach. „Skutečnost, že představitel státu, který je čistým příjemcem (dotací EU) zneužívá peníze pro osobní obohacení, je nejen hanbou vůči daňovým poplatníkům, ale zároveň to oslabuje důvěru občanů v naše nástroje. V nástroje EU,“ varoval. Na jeho slova upozornila reportáž pořadu Reportéři ČT.

„Agrofert na tzv. nárokových dotacích získává více než miliardu korun ročně,“ připomněli Reportéři ČT s tím, že Agrofert obdělává více než 100 tisíc hektarů půdy. „Je tak největší zemědělskou firmou u nás,“ zaznělo v reportáži. Zemědělské dotace byly přitom původně určeny na podporu menších podniků, ale praxe je jiná.

Drobný zemědělec Jan Frühbauer prozradil, že je jedním z příjemců těchto dotací a snaží se pečovat o půdu, která ho živí. Ale velcí farmáři dostávají větší balík peněz, protože hospodaří na větší ploše, ale malým soukromým zemědělcům se to nezdá v pořádku.

„Podpora vůbec nesměřovala k tomu, aby byly podporovány malé a střední podniky,“ konstatoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Úřad situaci sleduje.

Jistou cestu tady nabízí tzv. zastropování, to je, že firmy by dostaly k dispozici jen určitý balík peněz, bez ohledu na to, kolik stovek či tisíců hektarů půdy obdělávají. Pokud budou takováto pravidla přijata, mohou platit za 7 let a přesáhnou tedy i do doby, kdy už Andrej Babiš nemusí být v politice. Jako premiér členské země EU se ale ještě může teoreticky pokoušet tato pravidla ovlivnit.

„Zjednodušeně řečeno, pro nějaký obrovský holding, který je složen ze stovky firem, a dnes ze zemědělských dotací čerpá částku v řádu miliardy, tak podle nových pravidel si nesáhne na víc než 1,5 milionu euro, což je zhruba 40 milionů korun,“ uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Politické reprezentace některých členských států včetně Česka však tento návrh odmítly akceptovat a Vrecionová má jasno, proč se tak děje.

„Za tím je jednoznačně vidět nějaký byznysový zájem našeho premiéra, který je prostě hamižný a chce neustále čerpat dotace,“ uvedla europoslankyně.