Právě Vladimír Hanzel oznamoval světu, že poslední československý a první český prezident zemřel. Pro někoho už odkaz Václava Havla bledne, ale některé jeho myšlenky podle Hanzela přežijí. Stále více lidí si uvědomuje, že důraz na lidská práva je přece jen důležitý.

„Václav Havel měl zpočátku velikou autoritu. Ne všechny jeho věci byly populární. On věděl, že u něčeho půjde hlavou proti zdi, ale říkal, že když to neudělá on, tak to neudělá nikdo,“ prozradil host. Ve věcech, které považoval za zásadní, odmítal uhnout byť jen o píď.

Poněkud s obavami prý hledí na dnešní Evropu, kde vidí jediného lídra v osobě Angely Merkelové a pak bohužel také ruskou hrozbu. „Z jedné strany tady je Rusko, které se úplně vymklo tradičním normám. Na druhé straně tady je EU, která má tisíce chyb, ale dává lidi dohromady,“ vyjádřil svůj názor Hanzel. Za Gorbačova nebo Jelcina jsme se prý nemuseli bát, zatímco dnes je tomu jinak, ale dlouholetý tajemník Václava Havla stále doufá, že nedojde k válce, byť ji jako tu nejhorší možnost nemůže zcela vyloučit.

Celý rozhovor najdete zde.

Jako dlouholetý spolupracovník Václava Havla měl Hanzel možnost setkávat se i s Milošem Zemanem, a proto tušil, že nastanou problémy, pokud bude Zeman zvolen prezidentem. „Je to mstivý člověk, říkám, poznal jsem to za Václava Havla, a v podstatě zlý člověk. I když je hodně inteligentní, samozřejmě. Takhle jsem ho měl vytypovaného předtím a v podstatě se mi většina věcí potvrdila,“ uvedl Hanzel.

Zeman prý čekal deset let na Vysočině na to, aby se mohl pomstít lidem, kteří ho nezvolili prezidentem v roce 2003. Není pochyb o tom, že prezident vnáší rozruch do české společnosti a na tom by nebylo nic až tak špatného, kdyby vybízel ke společenské diskusi. Jenže Zeman debatu nerozpoutává, vyjadřuje se hodně jednostranně.

Havel byl naproti tomu člověkem velice skromným, přátelským a měl veliký smysl pro humor. „Olga Havlová na nás jednou koukala a říkala, tomu všemu humoru rozumíte jen vy dva,“ smál se Hanzel.

Prvního českého prezidenta velmi zasáhl rozpad Československa. Pro Havla to prý bylo osobní trauma srovnatelné s Mnichovem 1938. Někdejší tajemník prezidenta prý Havlovi radil, aby už v roce 1998 nekandidoval na prezidenta, jelikož viděl, jak je z prvního období vyčerpaný. Také společnost už byla do jisté míry unavená z Václava Havla. Ke cti je mu třeba připsat, že zajistil přijetí České republiky do NATO v roce 1999. Pravdou také je, že prezidentství Havlovi zpočátku stouplo do hlavy, ale postupem času se naučil působit v parlamentní demokracii, jak prezidentovi náleží.

Někteří lidé si navíc mysleli, že Havel je jakýsi kouzelný dědeček, který tak nějak zařídí, abychom se měli líp. Jenže to byl podle Hanzela nesmysl. Lidé dostali jen to, co si sami odpracovali.