Pokud by proti Petru Dvořákovi a dalším soupeřům uspěl, stal by se po Jiřím Janečkovi druhým ředitelem ČT, který vzešel z newsroomu redakce zpravodajství. Novák v redakci působí již dvacet let.

Poprvé se zviditelnil v roce 2000, když byl jednou z hlavních tváří vzpoury v redakci proti Janě Bobošíkové. Právě on byl jedním z prvních, komu Bobošíková přinesla výpověď, právě on přes její výzvy odmítal opustit židli určenou pro vedoucího vydání Událostí. Podílel se i na útocích proti Bobošíkové, jejichž symbolem se stalo plyšové prase, které redaktoři po neuznávané šéfce zpravodajství házeli. Později byl v médiích prezentován jako „výrazná osobnost televizní krize“.

Jana Bobošíková a redaktoři ČT

„Utíkali přede mnou, zamykali se zevnitř ve vysílací místnosti, zvali tam své spřízněné politiky, spisovatele a herce, házeli po mně růžové plyšové prase a jiné předměty, plivali na mne, čurali mi na dveře a strkali mi do zámků sirky, chodili za mnou s kamerou na záchod,“ vzpomínala později Bobošíková na jejich chování.

Absolvent Univerzity Karlovy a fanda bojových sportů Karel Novák v redakci zpravodajství zůstal. Podílel se na rozjezdu zpravodajského kanálu ČT24. Právě na zpravodajský kanál chce intenzivně zaměřit svůj projekt. „Trochu mě mrzí, že přichází vniveč práce kolegů na ČT24. Klesá jí sledovanost, chci, aby se diváci vrátili,“ řekl ke své kandidatuře Lidovým novinám.

Novák dnes pracuje jako vedoucí dramaturg a z této pozice hlavní tvůrce známého nedělního sumáře Nory Fridrichové 168 hodin. Jako jednu ze tří hlavních priorit své kandidatury si klade „postavení ČT ve společnosti“.