„Stává se, že se mi při aplikaci ustanovení našeho práva vybavují scény z kultovního filmu Císařův pekař, zvláště pak ty z laboratoře na Pražském hradě. Obávám se, že srovnání císařových alchymistů rozbíjejících atom nebo hledajících elixír mládí nejsou úplně neporovnatelné s pokusy českých či evropských úředníků stejně jako našich či unijních politiků vytvářet národní a evropské právo,“ napsal hejtman.

Příkladem podivné tvorby zákona je podle politika zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Novela mění podmínky pro ukládání odvodů za odnětí půdy. Půdu je třeba chránit, jenže by tato ochrana měla zahrnovat podmínky stejné pro všechny aktéry, tedy i pro stát na jedné straně a pro kraje či obce na straně druhé. A tady je háček. Pokud jde o půdu určenou pro stavbu drah a silnic ve vlastnictví státu, odvody nejsou stanoveny. Pro kraje však stanoveny jsou? A Zimola si klade otázku proč. V čem se krajská silnice liší od státní? Podle hejtmana jde o nepřijatelné znevýhodnění krajů či zvýhodnění státu.

Celý text najdete zde.

Naštěstí se v současné době projednává novela novely, který by měla tento stav napravit. Současně se tím bude zabývat Ústavní soud ČR. Obrátili se na něj senátoři. Zimola si však klade otázku, zda se nám konečně podaří celkově kultivovat české právní prostředí a nebudeme novelizovat novely novel systémem pokus – omyl.