Jak uvedla inspekce ministerstva zahraničí, Clintonová prokazatelně porušila vládní pravidla. Bylo prokázáno, že využívala svůj soukromý e-mail k pracovním účelům. Podle platných pravidel přitom měla k elektronické komunikaci využít pouze speciálně zabezpečené vládní kanály. Jak uvádí reportér deníku The Washington Post Chris Cillizza, konstatování inspekce o porušování pravidel někdejší ministryně zahraničí Clintonové jí může zkomplikovat cestu do Bílého domu.

„Je jisté, že Donald Trump se bude snažit pochybení Clintonové využít v kampani,“ píše Cillizza a konstatuje, že tým Clintonové se snažil v posledních měsících podkopat důvěryhodnost generální inspekce. „Problém je v tom, že jejího šéfa jmenoval prezident Barack Obama. O celý případ se zajímá také FBI a generální prokurátorka Loretta E. Lynch, jejíž práci se snaží Clintonová zpochybňovat. Ovšem také Lynch jmenoval Obama,“ píše Cillizza.

Celý text z Washington Post najdete ZDE.

Ve třiaosmdesátistránkové zprávě je mimo jiné konstatováno, že Clintonová nebyla ve svém úřadě zdaleka jediná, kdo porušovala daná pravidla. Terčem kritiky se stal také bývalý ministr zahraničí Colin Powell, který rovněž veřejně přiznal, že využíval k elektronické komunikaci svůj soukromý e-mail. „Mezi Clintonovou a jejími předchůdci však existuje zásadní rozdíl v tom, že Clintonová používala ke komunikaci výhradně svůj soukromý e-mail.“

Tématu se věnují všechny hlavní americké deníky. Například vlivný deník The Los Angeles Times poukazuje na to, že po zveřejnění zprávy generální inspekce už není Donald Trump jediným prezidentským kandidátem se sníženou důvěryhodností. Reportér deníku Doyle McManus upozorňuje na skutečnost, že generální inspektor navíc ve zprávě uvádí na pravou míru některá minimálně „nepřesná“ tvrzení bývalé šéfky americké diplomacie Clintonové.

Celý text z Los Angeles Times je ZDE.

„Předně Clintonová tvrdila, že tak činila z důvodu většího pohodlí. V praxi tomu ale bylo naopak, protože přes spamové filtry se na ministerstvo zahraničí nedostávaly jí adresované e-maily. Když ji její poradce navrhl zřídit vládní e-mail, tak souhlasila, ale dodala, že nechce riskovat únik osobních dat. Clintonová navíc mylně trvala na tom, že žádný zákon jí nezakazuje používat soukromý e-mail. To je sice pravda, ale podle pravidel si měla zažádat o povolení jej v práci používat. To však nikdy neučinila.“

Vedle toho se Clintonová dopustila ne zcela pravdivého výroku, když tvrdila, že předala všechny své e-maily týkající se jejího byznysu. Inspektorát naproti tomu konstatoval, že dokumenty byly neúplné. „Inspektorát neřešil, jestli používání soukromého e-mailu vedlo k prozrazení nějakých závažných skutečností, protože tím se zabývá ve svém probíhajícím vyšetřování FBI. Nicméně bylo ve zprávě jasně uvedeno, že používání soukromých komunikačních kanálů zvyšuje bezpečnostní riziko.“

„A je tu ještě jedna věc, která Clintonové kazí renomé. Ona i všichni její poradci odmítli odpovědět na dotazy inspektorátu. Většina ze zjištění není příliš překvapující. Mnoho měsíců bylo jasné, že Clintonová coby ministryně zahraničí porušila pravidla. Překvapující není ani reakce šéfa její kampaně Briana Fallona, který přímo nekomentoval žádné ze zjištění inspekce a ani nepřipustil zodpovědnost Clintonové za pochybení. Vše bylo podáno tak, že takto vlastně chybovali všichni a veškerá kritika má jen politický nádech. Něco takového důvěryhodnost Clintové ale jistě nezvýší,“ soudí McManus.