Po dlouhých vyjednáváních dospěli ministři zahraničí Číny, Francie, Velké Británie, Ruska, Spojených států a Íránu k dohodě, která na sebe nechala čekat dlouhé roky vzájemného nepřátelství mezi Íránem a USA.

Výsledkem je, že Írán se zbaví většiny svého jaderného programu a OSN, EU a Spojené státy zvednou „zeď postavenou ze sankcí“, která za poslední léta vznikla. Íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif se o dohodě vyjádřil, že je oboustranně výhodná, i přesto, že není perfektní.

Americký prezident Barack Obama se zavázal k tomu, že vetuje jakýkoliv pokus republikánských senátorů tuto dohodu neschválit, jeho íránský protějšek Hassan Rouhani se nechal slyšet, že „nastává nová fáze pro vztah mezi Íránem a zbytkem světa“.

Írán podle dohody bude muset méně obohacovat uran a snížit svoje dosavadní zásoby o 96 %, bude spolupracovat s inspektory OSN s jejich vyšetřováním, pokud ti budou věřit v existenci jaderného programu, a umožní jim volný přístup.

Celý text zde

Ve chvíli, kdy Mezinárodní agentura pro jadernou energii potrvdí, že Írán podnikl kroky ke zmenšení svého jaderného programu, budou zrušeny sankce. Nadále však budou platit omezení na obchod s konvenčními zbraněmi a raketovou techniku.

„Věřím, že jde o historický okamžik,“ řekl Rouhani. „Jsme blízko dohody, která není perfektní pro nikoho, ale lepší jsme nemohli dosáhnout. Dnešek mohl být koncem nadějí, místo toho je začátkem jejich nové éry,“ dodal.

Proti dohodě se ostře vyjádřil Benjamin Netanjahu, který ji označil za „kapitulaci“ a „chybu historických rozměrů“, a také bývalý íránský ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který ji prohlásil za podvolení se teroru.

Pokud všechny strany budou spolupracovat, dohoda projde americkým Kongresem a Írán dostojí slibům transparentnosti, měla by dohoda vejít v platnost nejpozději koncem roku. Jestliže však nakonec přece jen projde, bude to velké vítězství pro diplomacii a pro Írán, kterému se uvolní aktiva za zhruba 100 miliard dolarů, a dojde ke zrušení mnoha ekonomických a finančních sankcí.