Historik: Od léta 1988 se atmosféra ve společnosti výrazně měnila

13.01.2019 14:52 | Zprávy

Atmosféra v československé společnosti se měnila už v roce 1988, kdy se uskutečnily demonstrace při 20. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy či při 70. výročí vzniku Československa. Série demonstrací v lednu 1989 byla vyústěním situace, začaly vznikat nové nezávislé iniciativy nebo se k těm dosavadním hlásilo víc lidí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Historik: Od léta 1988 se atmosféra ve společnosti výrazně měnila
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Mezi nové organizace patřily například České děti, Mírový klub Johna Lennona nebo Nezávislé mírové sdružení. „Najednou se k nutnosti změny začali hlásit lidi, kteří do té doby třeba neměli komunisty rádi, ale drželi se stranou, politicky se neangažovali. Začali ztrácet strach a hlásit se o slovo. V průběhu roku 1989 se přidávalo čím dál víc lidí, nezávislé iniciativy se objevily i mimo Prahu. V srpnu či září režim začínal ztrácet kontrolu,“ řekl Svoboda.

Na rozdíl od Polska či Maďarska, kde se poměry uvolňovaly dříve, v Československu a ve východním Německu se režim dlouho držel. „Změny ale přišly i sem. Komunisté věděli, že to dál nejde, ale o nějakých politických změnách příliš neuvažovali, spíše o ekonomických či hospodářských. Ale že by chtěli omezit svoji moc, to je nepravděpodobné,“ poznamenal Svoboda.

Za využití brutálního násilí si ji chtěli udržet i při výročí 20 let od upálení Jana Palacha. Den předtím, v neděli 15. ledna 1989, měly být na Václavském náměstí položeny květiny a promluvit měla Vlasta Chramostová o smyslu Palachovy oběti. Akt se ale přesunul k Federálnímu shromáždění, neboť byli zadrženi zástupci nezávislých iniciativ. „Systém věděl, že se něco chystá, takže i z toho důvodu od pátku či soboty byly u náměstí kovové zátarasy, začaly se uzavírat ulice,“ vysvětlil Svoboda.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Martin Exner byl položen dotaz

K čemu ta pomoc Ukrajině je?

Netvrdím, že má pomoc skončit, ale válka ano. A co třeba ČR nebo Evropa dosud udělala pro její ukončení? Nebo to se sází jen na to, že budeme Ukrajinu vyzbrojovat a ta Rusko vojensky porazí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš to neumí, Babiš je pro Trumpa, Babiš by neměl být premiér. Lipavský měl jedno téma

18:00 Babiš to neumí, Babiš je pro Trumpa, Babiš by neměl být premiér. Lipavský měl jedno téma

Expremiér Andrej Babiš (ANO) by podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestraník za ODS) „neměl b…