V čele Poslanecké sněmovny stáli během třiceti let od chvíle, kdy při rozdělení státu z České národní rady vznikla, různí lidé.

Jako první to byl zástupce ODS Milan Uhde, i později známá politická tvář. Po volbách 1996 vznikla tradice, že v čele Poslanecké sněmovny stojí lídr opozice, který tak má i ústavní pravomoci ke kontrole vlády. Takto seděli v čele komory Miloš Zeman z ČSSD a Václav Klaus z ODS.

Vladimír Špidla tuto tradici ukončil, když předsedou Poslanecké sněmovny nechal zvolit spolustraníka Lubomíra Zaorálka. O čtyři roky později byl Miloslav Vlček zvolen jako kompromis rozhádané politické scény a tomu odpovídal i jeho nejistý výkon. Tento předseda zůstal v paměti především zmatky v jednání a mikrofony zachycenou větou „Vojto, ty jseš právník, pojď mi pomoct“ k místopředsedovi sněmovny Vojtěchu Filipovi.

Po volbách 2010 se stala předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, která kvůli množícím se korupčním kauzám vstoupila do dějin jako předsedkyně, která musela schvalovat poslání poslance do vazby.

Vlády ČSSD a ANO vybraly za předsedu komory nejprve Jana Hamáčka a poté Radka Vondráčka, kteří v průběhu schůze zvládali její řízení vcelku profesionálně a spíše nenápadně.

To vše se změnilo po loňských volbách, kdy na umpire Poslanecké sněmovny usedla lídryně pražské kandidátky koalice SPOLU a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Stížnosti na její způsob řízení přicházely od opozice prakticky po celou dobu. Stejně jako na její aktivismus, ve kterém ve sněmovně prováděla věci, které doposud nebyly zvykem.

Opozice si pravidelně stěžuje, že její návrhy nejsou vůbec přijímány k projednání a vládní pevná většina 108 poslanců si schválí, co potřebuje. Reakcí byly dlouhé obstrukce u některých klíčových bodů, které zase koalice považuje za důvod pro změny v jednacím řádu, které by řečnické právo poslanců ještě více omezily.

Spory eskalovaly poté, co Markéta Pekarová Adamová vyhlásila stav legislativní nouze, o který požádala vláda kvůli novele důchodového valorizačního mechanismu. Kabinet nechtěl navyšovat všem důchodcům penze podle inflace, jak přikazoval zákon, a dovolával se přitom „hospodářských škod“ jako zákonného důvodu pro vyhlášení stavu legislativní nouze.

Ta obnáší možnost zrychleného projednání návrhu, která velmi redukuje projednávání návrhu ve výborech a omezuje i standardní práva poslanců na plénu.

Opozice namítala, že stav legislativní nouze má být vyhlašován v případech válek, pohrom a podobných nečekaných situací, vyžadujících pružnou reakci, což rozhodně není případ zákonné valorizace, o které se vědělo měsíce dopředu.

Předsedkyně Pekarová Adamová vládní žádost obratem realizovala.

Odmítla svolat grémium, zasahoval Fiala

V minulém týdnu došlo na projednávání klíčového návrhu a ve sněmovně to bylo mimořádně vzrušené. Vláda potřebovala novelu schválit tak, aby byla ve Sbírce zákonů vyhlášena do 22. března, což přinášelo velmi napjaté lhůty. Opozice avizovala, že chce jednání protahovat. A dařilo se jí to od úterka až do pátečního večera, kdy ve všeobecné nervozitě situace vygradovala.

Koalice již předtím omezila délku diskusních příspěvků poslanců, ale nevztahovalo se to na řečníky s tzv. „přednostním právem“. Ministři, členové vedení sněmovny, předsedové stran a předsedové poslaneckých klubů mohou podle jednacího řádu vystupovat kdykoliv a jakkoliv dlouho.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný toho večera navrhl, aby i „přednostní“ řečníci byli omezeni pětiminutovým limitem. A koaliční poslanci tento návrh schválili, i když opozice upozorňovala, že je protizákonný.

O chvíli později se o slovo přihlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš a po vypršení pětiminutového limitu mu předsedající Jan Bartošek, místopředseda za lidovce, odebral slovo. Babiš odmítl opustit řečniště a ve vřavě společně s ním obsadili řečniště poslanci opozičního hnutí ANO a SPD.

U předsednického stolu se zase vytvořila skupinka koaličních politiků, vedená předsedkyní Pekarovou Adamovou.

Předseda SPD Tomio Okamura žádal o svolání „grémia“, což je schůzka předsedů sněmovních stran a poslaneckých frakcí, která v podobných případech funguje jako „dohadovací výbor“.

Jak Tomio Okamura sdělil pro ParlamentníListy.cz, této žádosti předsedkyně Pekarová odmítla vyhovět.

Žádost Tomia Okamury o svolání grémia, stejně jako odmítavou reakci předsedkyně Pekarové Adamové, skutečně zaznamenaly mikrofony a kamery.

„Předsedkyně Poslanecké sněmovny v rozporu se zákonem, protože jednací řád sněmovny je zákon, odebrala opozičním poslancům přednostní právo. Načež jsme obsadili pultík a upozornili ji, že porušuje zákon,“ uvedl následně předák pro ParlamentníListy.cz.

Svolání grémia, které opozice požadovala, bylo podle Okamury následně provedeno někým jiným, než předsedkyní. Poslankyně Karla Maříková uvádí, že to byl premiér Fiala.