Avizovaná schůzka na Pražském hradě se odehrála v komornější atmosféře, než si ji hlava státu i vládní představitelé představovali. Za prezidentem Petrem Pavlem dorazil jen ministr práce Marian Jurečka, aby mu představil konečnou podobu svého návrhu důchodové reformy. Hnutí ANO svou účast na setkání zrušilo. Samotný návrh zavádí mechanismus, který navazuje hranici pro odchod do starobního důchodu na naději dožití. „Je to jedno z mála možných řešení. Tak dlouho se ve směru udržitelnosti penzijního systému nic nedělalo, že už nic moc jiného nezbývá. Chápu, že je to nepříjemné, ale dělat citlivé kroky v době, kdy v systému každý měsíc chybí osm miliard korun, lze jen těžko. A těchto aktuálně osm miliard měsíčně si stát půjčuje a platí za ně úroky. Je to vlastně paradoxní, protože v ekonomice panuje vysoká zaměstnanost a demografická pohroma ještě ani nenastala,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.
Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že žádný důchodový systém na světě není ideální. „Vždy je to otázka nějakého kompromisu. Mně to přijde celkem logické, protože věk odchodu do důchodu se bude zvyšovat jenom v tom případě, že se skutečně prokazatelně bude prodlužovat věk dožití a ta doba, po kterou by lidé měli v penzi trávit svůj život. To dává smysl, byť samozřejmě klíčová výtka může být ta, že i když se zvyšuje věk a také naděje dožití lidí ve věku 50 let, tak to nemusí být tak, že se zvyšuje také doba, po niž prožijí život ve zdraví. Vyšší věk přináší vyšší pravděpodobnost diskvalifikujících onemocnění nebo dlouhodobých zdravotních problémů, a to se samozřejmě pracuje těžce. Ale kdo bude na svůj věk standardně fit, tak ten by toto prodloužení věku odchodu do důchodu měl zvládnout,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Omezení zásluhovosti systému, ale jiné řešení není
Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?Anketa
Návrh důchodové reformy obsahuje postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů, tedy nižší výpočet nových penzí. „Lze to chápat jako nespravedlivý krok, který de facto omezí zásluhovost systému, ale co jiného lze v tuto chvíli dělat? Když byl čas se na problém stárnutí populace připravovat, tak se nic moc neřešilo. Když se udělal první pokus alespoň o nějakou reformu, která by vytvořila polštář úspor, tak byl tento krok následně bez náhrady zrušen. Takže zbývají jen dvě možnosti: zvyšovat daně, nebo omezit růst výdajů penzijního systému. Asi si nemá smysl dělat iluze o tom, že třeba někdo dokáže jen tak během roku ušetřit ve státním rozpočtu 100 miliard korun,“ poznamenává Petr Dufek.
„Musíte zkrátka řezat do živého, musíte upravovat systém, který je neustále v běhu, každým dnem do něj přibývají noví důchodci, každým dnem samozřejmě úmrtím důchodci také odcházejí. Takže je nutné zvolit nějaký časový úsek a tam provést změnu. A to, že se musí nějakým způsobem snížit zátěž z hlediska veřejných financí, je nabíledni. Otázka, zda zrovna dělat úspory na důchodcích, to je věc veřejné debaty. Zřejmě kdyby byla u vlády současná opozice, tak by k tomu nedošlo. Stát má i jiné možnosti, kde brát prostředky. Může se více zadlužit, ale to bude zatěžovat budoucí generace vyššími úrokovými sazbami, které pak budou muset platit třeba ve svých hypotékách. Neexistuje žádné zázračné řešení, spíš se politické reprezentace přiklánějí k tomu, kde tuší, že mají svoji voličskou základnu. Nynější vládní politická reprezentace cítí, že ji má v jiných skupinách, než jsou důchodci, zatímco opozice tuší, že to má právě mezi důchodci,“ poukazuje Lukáš Kovanda.
Experti MPSV by snad měli dokázat tento krok zdůvodnit
Lidi důchodového věku by mělo motivovat k další práci opatření z této důchodové reformy, podle něhož místo titěrného navyšování penze za odpracované období navíc jim budou odpuštěny odvody na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta. „Je to spíše motivační prvek, a jestli se vyplatí, se teprve uvidí. To až tak jednoduše spočítat dopředu nejde. Vždy bude záležet, o jak placenou práci půjde a podobně. Experti MPSV by snad měli dokázat tento krok zdůvodnit,“ myslí si hlavní ekonom Banky CREDITAS. Lidem v důchodovém věku by to mohlo připadat lákavé, ovšem pro stát by to znamenalo nižší příjmy. „Státu by se to nevyplácelo z hlediska jeho příjmů na příslušném pojistném. Ale to je zase věc nějakého politického obchodu,“ míní Lukáš Kovanda.
Psali jsme:
Nediví se, že zastáncem tohoto opatření není ministr financí Zbyněk Stanjura. „Jeho primární starost je co nejvíce redukovat i ve výhledu deficit veřejných financí. A toto je pro něj určitá čára přes rozpočet. ODS chce spíše docílit další konsolidace veřejných financí. I výhledově, protože to pak třeba zohlední ratingové agentury ve svých hodnoceních. Naopak lidovci budou tlačit spíše tu dimenzi sociální i za cenu, že by se nesnižovaly schodky. Ekonom, který klade důraz na zdraví veřejných financí, se musí postavit v tomto ohledu za ministra financí. Naopak ekonom, který dbá na sociální smír, bude patrně na straně pana Jurečky. Takže to je spíš o nějakém subjektivním pohledu. Ale je pravda, že schodky jsou stále vysoké, jsou tu strukturální deficity v řádu stovek miliard korun, takže je třeba dál vyvíjet úsilí o konsolidaci veřejných financí,“ zdůrazňuje hlavní ekonom Trinity Bank.
Každá regulace a znepřehlednění systém prodražuje
V návrhu důchodové reformy je zahrnut i nižší důchodový věk pro vybrané tzv. náročné profese. „V penzijním systému je třeba zohlednit práci lidí v náročných profesích, protože asi nelze předpokládat, že třeba horník bude fárat v 65 letech, záchranář jezdit v tomto věku po výjezdech a podobně. Je však potřeba zohlednit skutečně náročné profese, nikoliv třeba jen odvětví nebo obor. Věřím, že se na tom tripartita dokáže shodnout,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek.
„Každá regulace, každý zásah, každé znepřehlednění systém prodražuje. Budou třeba úředníci, kteří to budou vyhodnocovat a zabývat se tím. Bude se vést debata o tom, jaká profese patří kam. Nikdy to nebude zcela objektivní, budou do toho vstupovat sociologové, psychologové, lékaři, každý na to bude mít nějaký názor. To ten systém komplikuje a prodražuje. Jak se ekonomika mění, má těžký průmysl stále menší zastoupení, stejně tak těžba. Proto by se význam různých úprav a předčasných důchodů měl spíše snižovat než zvyšovat. Ideálně samozřejmě kdyby nebyl žádný,“ myslí si Lukáš Kovanda.
Jurečkova reforma snad fatálně nesníží životní úroveň důchodců
Hnutí ANO nejenže se odmítlo zúčastnit schůzky na Hradě, ale navíc avizuje, že když Jurečkovy návrhy, které odmítá nazývat důchodovou reformou, koalice v Parlamentu prosadí, po příštích volbách do Sněmovny je reviduje, pokud bude ve vládě. Otázkou je, zda tato reforma nemůže dopadnout stejně jako vládou Petra Nečase zavedený druhý důchodový pilíř. „Z ekonomického pohledu je třeba začít něco dělat a nejlepší by bylo, pokud by na takto zásadních tématech panovala co největší shoda. Na jednání jsou potřeba minimálně dvě protistrany, je však otázkou, zda je ještě o čem jednat. Ale až tak daleko do české politiky nevidím,“ přiznává Petr Dufek.
Ing. Marian Jurečka
Lukáš Kovanda připomíná, že o tom, že nějakou důchodovou reformu nebo aspoň zásadní parametrické změny důchodů potřebujeme, se hovoří léta, ba desetiletí. „Takže každý zásah, který zracionální ten systém, je záslužnou činností. Zkrátka veřejné finance musejí být udržitelnější, naštěstí je nemáme v nějakém rozvratu, takže si myslím, že to je dosažitelné skrze nějaké relativně mírné a přijatelné zásahy. Věřím, že důchodová reforma fatálně nesníží životní úroveň důchodců, že je její návrh promyšlený, že to mají příslušní úředníci a politici propočítané. A že ani pokud by se hnutí ANO dostalo k moci, že to nebude zase celé rušit, protože to je to, co nakonec nejvíc škodí celému důchodového systému, protože pak veřejnost ztrácí důvěru v to, že o ni bude ke stáru nějak postaráno,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
gusta
