Agentura pro sociální začleňování nedávno zveřejnila výsledky šetření ve vyloučených lokalitách, které následně shrnul Deník Referendum. Obyvatelé vyloučených lokalit jsou mnohem více zadlužení než průměr populace, mají větší zkušenosti s exekucemi, více jich je nezaměstnaných a naopak méně má vyšší vzdělání. Podstatná část z nich má také zkušenosti z dětských domovů. A dle průzkumu se řada obyvatel vyloučených lokalit setkala s diskriminací.

Obyvatelé vyloučených lokalit také dle průzkumu bydlí v nevyhovujících podmínkách. „Mezi zásadní potíže se řadí například plísně, které hlásí každý třetí z respondentů. Další se potýkají se zatékáním a vlhkostí, výjimkou není ani přítomnost škůdců ve formě hmyzu nebo hlodavců. Výzkumníci k tomu doplňují, že třicet procent z dotazovaných čerpá příspěvek na bydlení, třiadvacet procent příspěvek na živobytí a šestnáct procent doplatek na bydlení,“ uvádí Deník Referendum.

Na tento průzkum pak reaguje ombudsman Stanislav Křeček, podle kterého mohl být tento článek napsán kdykoliv v posledních třiceti letech, protože zjištění v něm uvedená platí již dlouho. „Opět nám svá zjištění předkládá Agentura pro sociální začleňování, za jejíhož ‚začleňování‘ se počet vyloučených lokalit ztrojnásobil. Nic se nemění a začíná to být už skoro trapné,“ připomíná veřejný ochránce práv.

Věnuje se také Martinu Šimáčkovi z Centra sociálních služeb Praha, který je v článku také zmíněn v rámci kritiky plánů nové vlády. Křeček mu přičítá k dobru to, že Šimáček přiznává, že je souvislost mezi vyloučenými lokalitami a romským etnikem. „Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají, slouží panu Šimíčkovi ke cti, ale zdaleka to nevystihuje realitu,“ říká.