Úvodem se hovořilo o brexitu. „Měl by to být odchod podle dohody. Ale vůbec to na to nevypadá. Ukazuje se, jak je to obtížné vystoupit z takového svazku. To si měli Britové uvědomit,“ poznamenal Petr Pithart. „Premiér David Cameron pak rezignoval, ale myslím si, že se mohl i zastřelit. To vše způsobilo katastrofu, která nemá konec,“ hovořil o tehdejší politice Velké Británie, která vedla k brexitu. 

„Brusel nedává Therese Mayové únikovou cestu, protože nechce, aby Británii následovaly další státy. Je to odstrašení, také Středoevropanů. Kdyby vyklouzli bez penalizací, kdo ví, kam by to vedlo,“ podotkl.

Politolog Petr Kopecký se domnívá, že Evropská unie již několik ústupků udělala, ale dělá je tak, aby nebylo příliš vidět, že je dělá. „Premiérka Mayová se snaží tu situaci maličko vyhrotit. Ona se snaží vytvořit krizovou situaci a donutit strany k tomu, aby hlasovaly pro dohodu,“ míní Kopecký.

„Odchod by měl být stejně vstřícný a demokratický jako příchod," řekl následně Václav Bělohradský. „Považuji za nevděčné a v rozporu s demokratickou etikou takto ztěžovat odchod. Jestliže je jednota Evropská unie postavená na strachu, pak se Evropská unie minula se svým cílem,“ dodal.

Politika strachu podle Kopeckého tam však být musí. „Ten odchod z Unie může ohrozit ten těžko dosažitelný mír mezi těmi obojími Iry,“ dodal o obavách Pithart a hovořil i o divokém brexitu.

Krize Unie

Bělohradský se pak rozhovořil o tom, že k rozdělení na novou a starou Evropu přispěl svým dopisem i exprezident Václav Havel. Mluvil o tom, jak se rozšiřováním Evropské unie ubíralo na jednotnosti. „Evropská unie je ve velké krizi,“ podotkl. Kopecký si pak myslí, že ke krizi přispělo i zavedení jednotné evropské měny. Bělohradský pak vyloučil, že by věřil v evropské jaro. „Já už věřím jen v evropský podzim,“ uvedl. 

„Krize je vždycky šancí prozřít a najít lepší řešení. Evropská unie zklamala tím, že základní slogan, se kterým se do toho šlo, bylo zajistit mír vyrovnáváním rozdílů mezi bohatými a chudými regiony,“ dodal Pithart, že to se však nepovedlo. Obviňovat Evropu z toho, že to nedokázala vyřešit, když my jsme to sami nedokázali vyřešit, není podle Pitharta správné. 

Erozi veřejného prostoru způsobila podle Pitharta anonymizace veřejného prostoru. „To my jsme vůbec nezažili. Mám na mysli internetové diskuze, množství falešných identit,“ podotkl. Závěrem se pak hovořilo i o svrchovanosti českého státu a o tom, jak miliardáři mají svá sídla v daňových rájích a přitom chtějí po Česku, aby hájilo jejich zájmy. 

„Daně platí tam, kde se žije nejhůř. A žijí tam, kde se žije nejlíp,“ podotkl Bělohradský. A v závěru pak dodal, že současné evropské volby budou nejdůležitějšími po druhé světové válce.