Dřívější odchod do penze by se podle novely měl vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně.

Vláda původně navrhovala, aby horníci mohli čerpat penze o pět let dřív než ostatní pracovníci. Další dva roky k nim přidala Sněmovna. Senát předlohu schválil bez diskuse hlasy 36 ze 48 přítomných členů, proti byl jeden.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 56 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 53 letech.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle vládního návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13.274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Hlubinné doly jsou v ČR nyní provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Těžební firma s majetkem zhruba sedm miliard korun je v insolvenci, dluží více než 17 miliard korun. V insolvenčním návrhu firma uvedla, že aby zamezila prohlubování své ztráty, hodlá mimo jiné do počátku příštího roku zavřít Důl Paskov a do konce roku 2018 Důl Lazy.

Hlubinným způsobem se dále těží i uran, a to v Rožné na Žďársku, tamní důl provozuje státní podnik Diamo. Hlubinné dobývání se pak v malé míře používá i v severních Čechách, kde společnost Severní energetická získala povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA.