Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) to přislíbil. Naznačil ale, že přijatá senátní verze zcela neodvrátila možnost, že bude u soudu napadena platnost podzimních senátních voleb v některých obvodech. „Úplně to neznamená, že by se eliminovalo riziko, že by nebylo možné se dovolat rovnosti volebního práva s odvoláním na ústavu,“ uvedl Metnar.

Změna prosazená senátorem ČSSD Jiřím Dienstbierem v zákoně ruší ustanovení, které ministerstvu vnitra ukládalo povinnost změnu hranic obvodů připravit. Vnitro má podle dřívějších vyjádření připraveny různé varianty, jak obvody nově upravit například podle vymezení bývalých okresů.

Vláda navrhovala novelou upravit hranice 17 z 81 senátních volebních obvodů kvůli tomu, aby každý senátor zastupoval přibližně stejný počet obyvatel. Změny ale podle kritiků berou v úvahu pouze demografické hledisko, nikoli spádovost území obvodů či jejich historické vazby. Navíc se kvůli těmto změnám stává, že někteří voliči mohou volit senátora nikoli jednou za šest let, ale v kratším či delším časovém období.

Předseda senátorů ČSSD Petr Vícha uvedl jako příklad šestitisícovou obec Vítkov z opavského obvodu, kde by lidé měli volit senátora letos, ale kvůli navrhovanému přeřazení do bruntálského obvodu by šli volit až za čtyři roky. Senátní volby by se jich podle vládního návrhu týkaly ne jednou za šest let, ale až za deset let. To je podle oponentů vládní předlohy rovněž porušení volebního práva.

Každý senátor má podle dosavadních pravidel zastupovat zhruba stejný počet obyvatel ve svém obvodu, přípustná odchylka je 15 procent. Podle zjištění Českého statistického úřadu byl tento limit překročen na Berounsku, Mělnicku, Kladensku, Benešovsku a Kolínsku. Lidí naopak příliš ubylo na Sokolovsku, Bruntálsku a Karvinsku. Kvůli tomu se měly posunout hranice sousedních volebních obvodů, které by buď dostaly nové voliče, nebo by o ně přišly.