„Chápu poslance ODS, že chtějí s Babišem prosadit svou programovou prioritu. Je ale třeba řešit dopady na obce, pokud to nemá být čistý populismus. Nejsem proti vládnímu daňovému dárku občanům, ale dárky se mají platit z vlastní kapsy a ne z cizí. Kvůli tomuto propadu bychom v Praze nemohli postavit třeba 5 nových základních škol pro 2500 dětí za 1,5 miliardy ani 15 potřebných školek za 900 milionů. Nepořídili bychom 10 nových tramvají za 650 milionů. Nevysadili bychom 60 tisíc stromů v parcích za 300 milionů. Nezrekonstruovali bychom ani 20 pražských ulic za 1 miliardu korun. Nebylo by ani na platy pro učitele a už vůbec bychom nemohli pokračovat v tolik zásadní stavbě metra D,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor Prahy, který se nechce dočkat toho, že tento klíčový výpadek příjmů do pražské městské kasy povede k podobné likvidaci místních samospráv, jako to vidíme v Maďarsku nebo v Polsku.  

S tím však nesouhlasí Michal Dvouletý, zastupitel Zlínského kraje i okresního města Uherské Hradiště. „Peníze patří lidem, ne státu. Proto podporuji zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž lidem zůstane v peněženkách víc peněz. A budou to pak lidé, nikoliv stát, kdo budou rozhodovat, na co konkrétního peníze použijí. Ani na chvilku přitom nepochybuji, že v tomto rozhodování budou moudřejší než vypasený a zpohodlněný stát,“ uvedl Michal Dvouletý z předsednictva Strany soukromníků ČR.

Podle něj se navíc ukazuje, kteří politici chtějí malý stát a kteří naopak touží po co největším přerozdělování daní. „Někteří to přitom ‚chytře‘ maskují za líbivější obhajobu městských a obecní rozpočtů, tedy peněz na lokální investice a spokojený život ať už ve městech či na venkově,“ narážel Dvouletý právě na primátora Prahy. 

„Zároveň jsem však zodpovědný krajský a městské zastupitel, proto musím říct ‚B‘. Ano, zrušení superhrubé mzdy bude představovat výrazný výpadek příjmů, který Sdružení místních samospráv ČR odhaduje v případě Zlínského kraje na 372 milionů Kč a v případě Uherského Hradiště na 37 milionů Kč. A to jsou pořádné peníze, protože v obou případech jde přes palec zhruba o desetinu veškerých daňových příjmů,“ vypočítává Michal Dvouletý a jedním dechem nabízí také řešení, které by podle něj mělo spočívat ve dvou bodech. 

„Zaprvé. Hejtmanství a radnice se musí chovat jako většina firem, tedy musí seškrtat výdaje, hlídat každou korunu, přeorganizovat procesy, propustit nadbytečné lidi, zvýšit produktivitu a soustředit se na výkon, v případě samospráv tedy na co nejvíce efektivní správu a rozumné investice s multiplikačním efektem do lokální ekonomiky,“ dává jasné srovnání Dvouletý, který také vyzval k otevření debaty o změně rozpočtového určení daní (RUD). „Stát má na rozdíl od krajů, měst a především menších obcí daleko větší možnosti, kde ušetřit na provozu. Proto by celou tíhu úspor neměly opět odedřít ti nejmenší, ale naopak by měl stát přenechat více vybraných daní na lokální úrovni, aby tak podpořil tlumení dopadů hospodářské recese, tak restart lokální ekonomiky,“ dodal.