Fremr dostal nabídku na kandidaturu do ICTR od svého tehdejšího nadřízeného. "Protože jsem dlouhodobě působil v senátu specializovaném na nejzávažnější násilnou trestnou činnost a také jsem byl členem několika expertních výborů Rady Evropy, měl za to, že by to pro mě mohla být zajímavá nabídka," uvedl.

V tribunálu se musel přizpůsobit jiné soudní praxi, než jaká je běžná v Česku. "Specifické pro mě jako soudce s praxí v typicky kontinentálním právním systému bylo především setkání s procesem, v němž dominovaly znaky systému anglosaského. V něm zástupci obžaloby a obhajoby svádějí v jednací síni skutečný souboj, což klade na soudce specifické nároky," uvedl Fremr.

"Přestože jsem měl zkušenost s projednáváním té nejzávažnější násilné trestné činnosti včetně sériových vražd, brutalita masakrů projednávaných tribunálem a počty jejich obětí tuto zkušenost výrazně překonaly," řekl soudce.

Překvapilo ho i to, jak média zjednodušovala prezentaci konfliktu mezi Hutuy a Tutsii. "Téměř se v nich nemluvilo o tom, že i my Evropané neseme na jeho vzniku a postupném narůstání významný podíl. Ať už podporou ideje o nadřazenosti Tutsiů nebo pozdějším vyzbrojováním Hutuů, kteří se očividně chystali k odvetě. Vedle zločinů spáchaných v průběhu genocidy Hutuy se nedostatečně vyšetřovala oznámení, že i povstalecká armáda Tutsiů, která svým vítězným tažením genocidu ukončila, se měla rovněž dopouštět trestných činů, které spadaly do mandátu ICTR," uvedl.

ICTR za dobu svého působení shledal vinnými 61 lidí. Podle Fremra byla postižena drtivá většina hlavních pachatelů genocidy. "Ale osm osob, na něž byly vydány zatykače, je dosud nezvěstných. Přestože na jejich dopadení byly vypsány odměny ve výši několika milionů dolarů, pátrání po nich je stále neúspěšné," uvedl.

Vyzdvihl dvě osoby, které zůstávají na útěku. "Především Feliciena Kabugu, milionáře označovaného pro jeho finanční podporu Hutuů za 'sponzora genocidy'. Podle nepotvrzených zpráv se má skrývat v Keni. Dalším je Protais Mpiranya, bývalý šéf prezidentské gardy, která vzápětí po dosud neobjasněném sestřelení letadla s rwandským prezidentem (Juvénalem) Habyarimanou na palubě nastartoval genocidu brutálním zavražděním úřadující premiérky Agathe Uwilingyinanováé. Mpiranya byl údajně spatřen v Zimbabwe, zimbabwská vláda však tyto informace dementovala," uvedl Fremr.

Kromě ICTR se potrestáním pachatelů násilností zabývaly i rwandské soudy a lidové soudy gačača. Jejich vytvoření označil Fremr za mimořádné řešení mimořádné situace. "Vedle stovky obžalovaných, kteří stanul před ICTR, zbývalo projednat případy dalších 100.000 obviněných. Už tak oslabená rwandská justice by na jejich projednání potřebovala 150 let. Ponechala si proto jen ty nejzávažnější zločiny a zbylé předala soudům gačača složeným z laiků s týdenním právnickým školením. I když řízení před nimi bylo pochopitelně velmi zjednodušené, výsledky jejich činnosti jsou hodnoceny převážně kladně. S ICTR přímo nespolupracovaly, záznamy o jimi projednaných případech však byly využívány senáty ICTR jako důkaz," uvedl soudce.

Fremr situaci ve Rwandě nadále sleduje a obdivuje elán, s jakým Rwanďané přistoupili k obnově své země. "Prezident (Paul) Kagame je experty označován za 'osvíceného diktátora'. Na jedné straně eliminuje jakoukoli snahu o oslabení svého postavení v čele země, k čemuž využil i změny ústavy, na druhé straně nelze popřít, že Rwanda pod jeho vedením vzkvétá. Je to i díky neustávající zahraniční pomoci, která je racionálně využívána," uvedl Fremr.

V otázce usmíření mezi Hutuy a Tutsii ale úplně jasno nemá. "Podle dostupných informací, které mám, etnické napětí ještě částečně přetrvává, ale díky ekonomické prosperitě, kterou země zažívá, postupně slábne. Pevně doufám, že události roku 1994 se už nikdy opakovat nebudou," uvedl.

Soudce má ale pochybnosti o tom, že se mezinárodní společenství z genocidy ve Rwandě poučilo a že se podobné události už ve světě opakovat nebudou. "Blesková eskalace násilí ve Rwandě a váhavý přístup mezinárodního společenství vyústily v nejefektivnější genocidu v historii lidstva, za 100 dní jí padlo za oběť 800.000 životů. Tím pachatelé rwandské genocidy překonali i nacisty nebo Rudé Khmery. Řada států, včetně USA, nešetřila za svůj váhavý postoj sebekritikou. O to více mě zaráží, že stejnou chybu dnes opakujeme tváří v tvář situacím, kde páchané zločiny hrozí vyústit v další humanitární katastrofy. Případné potrestání pachatelů mezinárodním trestním nebo jiným soudem už život obětem těchto zločinů život nevrátí," uzavřel Fremr.