Úvodní téma rozhovoru Kocsisové pro Svědomí národa byla inflace. „Inflace je velký pojem, kterému se nevěnuje tolik pozornosti, kolik by mělo, protože skutečně můžeme říct, že inflace je skrytá měnová reforma. A možná proto se o tom tak nemluví. Inflace má dopad na skoro všechny. Nejmenší dopad má na ty, co toho mají hodně, takže proč bychom mluvili o něčem, co má dopad na většinu populace, pochopitelně. Souvisí s tím ČNB, ale souvisí s tím i hospodaření státu, protože stát je jeden z těch, který vrhá do našich životů, ekonomiky spoustu peněz tím, že se zadlužuje, což je také nový fenomén, a určitě to spolu souvisí,“ podotkla Kocsisová.

Vysokou inflaci jsme zde podle ní měli v 90. letech, po revoluci, když jsme se stali součástí západního moderního světa. „Ta inflace, tehdy se o ní moc nemluvilo, bylo to skokově a zrušila úspory mnoha lidem, kteří je měli z dřívějších dob. Ale byli jsme v euforii z toho, co nás čeká, jaké máme nové možnosti. Takže se to moc neřešilo, protože jsme mnozí věřili, že všechno bude odteď daleko lepší, krásnější, směřujeme k blahobytu, tak takovýto jednorázový skok zvládneme. Všechno bude lepší, navíc jsme žili s tím pocitem, zatímco mí rodiče měli výplatu 1 500–1 800 korun, tak my teď máme tisíce a tisíce... Takže jsme tu inflaci nějak pominuli a pak jsme žili spoustu let, možná více než dvacet let, v období, kdy inflace nebyla, nízké úrokové sazby, skoro žádná inflace a všechno bylo báječné... Náš stát nebyl moc zadlužený. A kupodivu, najednou, covid... A začalo zadlužování státu. A za nějakou dobu nato se objevila i ta inflace,“ podotkla Kocsisová. Covid nevidí jako hlavní příčinu, vlivů vnímá více. 

„Kažopádně to není v pořádku. Třeba to není v pořádku v legislativě. ČNB má na svých webových stránkách oficiální cíl dvouprocentní inflaci,“ poznamenala matematička a hovořila o tom, že v ústavě je napsáno, že ČNB má zajišťovat cenovou stabilitu. „A já si cenovou stabilitu rozhodně nepředstavuji tak, že mi tady každý rok vzroste cena průměrně byť jenom o dvě procenta,“ řekla.

Kocsisová uvedla, že si myslí, že systém je těsně před zhroucením, ale ještě to nenastalo. „Dluh, který tady je, veřejný dluh mnoha států, něco znamená. Další důvod, proč bychom měli být ve střehu, je ten, že ekonomika posledních let, od druhé světové války, byla postavena na výjimečném postavení USA díky tomu, že dolar měl výjimečné postavení. Ale to postavení se ztrácí. A to taky něco znamená. Tváříme se, že BRICS nic neznamená, ale uskupení tak velkých zemí, které mají tolik obyvatel, potenciál růstu a tolik nerostných surovin na svém území, nelze ignorovat. A jestliže k pěti velkým zemím po celé planetě se s ochotou přidávají další, zejména poté, co ukážeme, co jsme všechno ochotni, ten náš západní civilizovaný svět, udělat, například sankcemi proti Rusku, tak jaktože se k těm sankcím nepřidávají úplně všichni, ale naopak dávají najevo, že chtějí být v uskupení s Ruskem? Něco je divně,“ dodala.

Darina Kocsisová také v rozhovoru popsala, jak si drobní střadatelé v dobré víře přispěli na vybudování systému, v němž je finanční moc v rukou několika fondů, které ovládají de facto všechno včetně států.