„Novinařina, nevím, jak jinde, ale v Čechách nám trošičku upadla,“ řekl novinář a moderátor René Kekely v rozhovoru pro Rádio Universum. V České republice se podle jeho názoru dají najít i dobří novináři. Těch, kteří se lidem snaží předkládat své vlastní názory, však přibývá.

„My, Česká republika, jsme vůbec specifikum ve všem. V kultuře, v médiích – máme to tady prostě jinak. A je pravda, že na jedné straně jsou skvělí novináři, kteří se věnují novinařině, publicistice a žurnalistice jako takové na plný plyn a nechávají své emoce kdesi za dveřmi, když pracuješ z domova nebo z redakcí. Ale je pořád více těch, kteří ti říkají, co přesně si máš myslet a jakým způsobem máš vnímat, co oni napsali nebo odvysílali,“ uvedl Kekely s tím, že když s novinařinou před lety začínal, normou bylo, že čtenář si ze článku měl vzít to, co chtěl – nic mu nemělo být vštěpováno. Vyslovil se také proti novinářům a novinářkám, kteří se stavějí do pozic slavných osobností.

Novinářské řemeslo se podle Kekelyho změnilo i kvůli sociálním sítím. „Před dvaceti lety musel novinář udělat kus práce, aby něco zjistil a předal to. Dneska stačí, když si hlídá sociální sítě. A je to i o tom, kdo se na internet podívá o vteřinu dřív,“ řekl Kekely a dodal, že v současnosti novinář žádnou investigativní činnost podnikat nemusí, když všichni vše sdílejí na sociální sítě typu X, Instagram nebo Facebok. „Jsou tam často i fotky, takže dnes má novinář neskutečně jednoduchou práci – všichni máme mobily, internet, počítač, můžeme odkudkoliv cokoliv sdílet a napsat, takže to vlastně mnozí jenom překlápějí a upravují,“ vysvětlil Kekely.

Média podle Kekelyho nedostatečně informují o dění v okolních zemích. „Když se opravdu chceš dozvědět, co se v daném místě děje a není to u nás, tak se to buď nedozvíš, nebo se to dozvíš zprostředkovaně nebo se to dozvíš za x, y dní,“ řekl moderátorce Rádia Universum a zdůraznil důležitost informovanosti o zahraniční politice i kultuře okolních států České republiky. „To nás ovlivňuje trochu víc a přímo než to, co se děje v Afghánistánu nebo někde v Kurdistánu,“ dodal novinář.

Věcem, které si v českých novinách přečte, věří „jak kdy“ a „jak čemu“. Lidí, kteří bezmezně věří tomu, co si přečtou, mu je líto. Co je doopravdy „seriózní médium“, je těžké říci, podle Kekelyho vždy záleží na lidech, kteří v něm pracují: „Vždycky je to o lidech, vždycky je to o informaci. A někdy paradoxně v bulváru, v denním bulváru, nemyslím v různých plátcích, najdete serióznější a ucelenější informaci než v médiu, ve kterém byste ji čekali, obzvlášť právě v době, kdy máme takovou technologii, o které se novinářům před deseti, patnácti, dvaceti lety nezdálo a nesnilo.“

„Žurnalisté dneska už nejsou a za novináře se dnes považuje kdekdo,“ doplnil Kekely k tématu úpadku žurnalistiky. Na některé společenské akce se podle něj chodí někteří novináři jen najíst a napít, tyto novináře Kekely označil za takzvané holubí letky.

S rozmachem sociálních sítí byla novinářská obec kontaminována aktivismem, stalo se tak podle slov Kekelyho v posledních pěti až deseti letech. Podle něj je v pořádku, když má novinář svůj vlastní názor, ale nesmějí ho čtenáři předkládat jako jasný fakt. Čtenář si udělá vlastní názor. „Ať je to politika, ať je to klasická publicistika, ať je to společnost. Prostě udělám to svým pohledem, snažím se to udělat nezávisle, neutrálně, což ne vždycky lze. Ano, i takové situace jsou, ale musím vždycky nechat volbu člověku, který to čte, sleduje, poslouchá, aby si udělal vlastní názor,“ řekl Kekely.

Fascinován je novinář navíc i tím, že se novináři naučili obhajovat vládu premiéra Petra Fialy (ODS). „Tak jako se novináři naučili některé ‚terminusy technikusy‘ od policajtů, které používají v rámci sdělení, když se něco stalo, tak se stejně naučili, že tady teď máme úžasný daňový balíček, který připravila Fialova vláda,“ konstatoval Kekely. Šetřit se musí, zvláštní podle něj však je, že jakmile někdo navrhne, že by politici měli šetřit i na sobě, je to hned označeno za populismus. „Mrzí mě, že se dneska mnoho novinářů nezastane společnosti,“ usnesl se nakonec.

Na staré lidi se podle jeho slov v České republice pohlíží „jako na odpad“. „Proto říkám, každý bude jednou starý,“ připomněl v souvislosti s tím, že čeští senioři jsou zde „ojebáváni systémem“.

V médiích mu chybějí i veřejné ankety. Současně se však obává, že se dnes lidé bojí říkat nahlas svůj vlastní názor, a to i ten, který se politiky vůbec netýká, aby nepřišli o práci. Každý názor sice není správný, lidé by však měli mít právo ho vyslovit. „Tak snad jsme v 21. století. Máme tady prý svobodu, demokracii, máme právo říci svůj názor. Ale kde ho máme říkat? Vždyť neříkám, že každý názor je správný, ale proto je to názor. Ale nedělejme z názoru pravdu a víc než pravdu,“ řekl Kekely s tím, že nalezení pravdy by mělo být ponecháno každému člověku na základě jeho rozumu a úsudku.