Nejraději z ministrů vnitra prý Šlachta vzpomíná na Radka Johna, protože ten „to nechal volně běžet“ a policistům do toho moc nezasahoval. Po volbách 2010 se také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu rozmáchl na své největší akce, které skončily v červnu 2013, když Šlachta s Ivo Ištvanem vstoupili s papírem k domovní prohlídce do pracovny předsedy vlády Petra Nečase.
Po této akci byl Šlachta hodně kritizován, mimo jiné také za tiskovou konferenci, kterou uspořádal společně se státními zástupci, a kde zazněly dodnes připomínané výroky o „stovkách kilogramů zlata“.
Podle Šlachtových vzpomínek si za to ale ODS může tak trochu sama. „Jestli ale někdo otevřel dveře novinářům, tak to byl Ivan Langer. Museli jsme jít před veřejnost s každým případem, který se dokončil, pro Langera bylo PR nesmírně důležité,“ vzpomínal. Od té doby se stalo zvykem, že policisté pracují společně s novináři.
Po dalších volbách přišel na ministerstvo vnitra Radek John, se kterým se prý Šlachtovi spolupracovalo dobře. A rovněž byl spokojen za jeho nástupce Jana Kubiceho, se kterým sice měli nevyjasněné věci z doby, kdy jej Šlachta v roce 2008 v čele ÚOOZ vystřídal (za úřadování ministra Ivana Langera, jak mu prý sám bývalý místopředseda ODS v jednom dost vypjatém momentu připomene). Po Kubiceho jmenování ministrem prý ale „zašli na pivo“ a vše si vyjasnili.
Takže jeho útvar mohl v klidu pokračovat v rozdělaných věcech. A ty tenkrát byly skutečně „velké“.
Šlachta vzpomínal, že první stopou, kterou získal ke špičkám vlády, byl únik informací z kauzy Pandur na podzim 2010. Když se na něj zaměřili, zjistili prý, že probíhá „válka v ODS“, kde jde o to, aby premiér Nečas, za kterého jednala šéfka jeho sekretariátu Nagyová, maximálně poškodil svého předchůdce Topolánka přes medializaci jeho poradce Marka Dalíka, který si v kauze Pandur měl říci o úplatek.
Postupně prý začali rozkrývat „chobotnici“ kolem Úřadu vlády. První, na koho se zaměřili, byl státní zástupce z vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. „Pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů.“ Měl, podle Šlachty, těmto lidem předávat informace z policejních spisů.
Na Grygárka prý prvně narazili ve chvíli, kdy informace z výslechu svědka v Rakousku, která se objevila v deníku Právo, totiž podle Šlachty utekla do médií právě v době, kdy byl spis na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kde Grygárek působil jako náměstek Vlastimila Rampuly.
Šlachta citoval rovněž zachycený e-mail, který měla Grygárkovi poslat vedoucí městská státní zástupkyně v Praze Herzogová, a ve kterém stálo: „Byli tady zase ty blbci z ÚOOZ a zase chtěj ňáký ty byty. Zase se zajímali o člověka, o kterém jsi mi říkal, takže jsem je vyhodila.“ Z toho konstruoval, že zde vznikalo spolčení státních zástupců na účelem „krytí“ některých kauz.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo