Jak se Vojta podle svých slov dostal k tlumočení pro politiky, vrcholné podnikatele a další? Prý to byla šťastná náhoda. „Vždy jsem měl v čínštině slušnou výslovnost, jejíž důležitost řada lidí podceňuje. Dařilo se mi minimalizovat rušivý český akcent. Navíc jsem propadl kouzlu studia čínštiny a tamních reálií. Když na konci 90. let četnost kontaktů mezi oběma zeměmi rostla, dostal jsem možnost tlumočit na ministerské úrovni. Tehdejší velvyslanec v Pekingu viděl, jak moje čínština působí na čínské posluchače. A když se následně hledal tlumočník pro prezidentskou cestu Václava Klause v roce 2004, dostal jsem více doporučení,“ poznamenal Vojta. 

Následně popsal svoji práci, kdy na vrcholných oficiálních setkáních tlumočí česká strana české představitele a čínská své. „Nejraději jsem, když tlumočený mluvčí mluví spatra. Naprosto děsivé je, když doslovně čte připravené podklady různé kvality, používá rozvláčná souvětí a nejrůznější klišé, která leckdy nedávají valný smysl,“ zmínil Vojta. 

Tlumočení pro českou hlavu státu přináší podle jeho slov vždy lehké napětí, s jakým přijde obratem. „Jeho projev je spontánní, má logickou strukturu, a když na to tlumočník má, tlumočí se dobře,“ poznamenal však Vojta. 

Následně vyprávěl také historku o tom, jak prezidentu Zemanovi nechutnal čaj a jak si musel poradit s překladem, aniž by hostitele urazil. „Je zvyklý pít slazený fermentovaný čaj, kterému my říkáme černý a Číňané červený. Takže bylo vhodné formulaci ‚ten čaj mi nechutná‘ přeložit ‚nejsem zvyklý pít takový černý čaj‘ a požádat o cukr,“ poznamenal Vojta.