Winkelmannová stála na začátku obvinění. „My s mojí organizací, s Platformou evropské paměti a svědomí, jsme se do toho pustili v roce 2014 a podali jsme tři trestní oznámení týkající se zabíjení na hranicích a vymysleli jsme právě úplně novou strategii. Podali jsme napřed jedno trestní oznámení v Polsku kvůli zabití Poláků na československé železné oponě, pak jsme podali trestní oznámení v Německu kvůli zabití Němců na československé železné oponě a potom nakonec v roce 2017 ještě jedno takové větší, kde bylo 28 obětí různých národností, to jsme podali opět nejvyššímu státnímu zástupci v Brně.

„Vyhráli Němci a domnívám se, že to obvinění, které teď vlastně vznesla česká policie a státní zastupitelství, tak je výsledkem bilaterální vyšetřovací komise, která byla založena letos v létě právě na základě toho, že Němci už 3 roky vyšetřují,“ dodala Winkelmannová. Ona sama od procesu očekává navrácení spravedlnosti za nejtěžší zločiny v době komunismu, a sice zabíjení bezbranných civilistů.

„Věci se dějí tak, jak mají, teď možná nazrála ta doba, už si můžeme dovolit být odvážnější. Ona nás opustila řada lidí, kteří byli provázáni s minulým režimem, možná, že se i naředilo to prostředí v těch orgánech činných v trestním řízení – personálně, že už tam jsou noví lidé; a možná i tím, že jsme teď v otevřeném světě, že jsme v Evropské unii, tak nám taky velice pomohlo," dodala Winkelmannová. 

Její slova následně doplnil bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. „Osobně mám pochybnosti, že po 30 letech tady můžeme mluvit o spravedlnosti. Ten pojem spravedlnosti je samozřejmě historický podmíněn, má různé významy, nic není černobílé, je třeba k tomu přistupovat, ale z toho opravdu také s vědomím toho, že pro značnou část společnosti ty věci jsou pasé. Já to říkám jako člověk, který byl za starého režimu obviněn z trestného činu podvracení, které, a to obvinění bylo zrušeno až po listopadu, nemám žádný důvod ty, kdo se dopouštěli skutečných zločinů, hájit, ale byla určitá chyba, že po listopadu se nekonaly skutečně procesy s těmi, kdo byli vinni za zločinný režim,“ poznamenal Jičínský. 

„Sám jsem zvědav na tu právní kvalifikaci, jak to bude nově prokázáno, ale to je jedna stránka věci. Druhá stránka věci ten společenský efekt a já jsem přesvědčen o tom, jak sleduju život společnosti, že to žádnou očistnou funkci ve společnosti a posílení pocitu spravedlnosti nepřivede. K pocitu spravedlnosti je třeba, aby fungovala justice v těch věcech, které se týkají především současného života, současných neřestí, které jsou trestně postižitelné,“ uzavřel Jičínský.

„Ono, když se postaví tihle staří muži před soud, tak ono to je, vlastně to vzbudí společenskou diskusi, a to je jeden z důležitých vedlejších, nebo možná i z těch velmi důležitých vedlejších efektů, že se to stane společenským tématem, že se vlastně společnost začne tou problematikou zabývat, a asi dochází k tomu, že se dostávají do popředí osudy těch obětí, a to si myslím, že je hrozně důležité v těch našich případech, protože já hrubě nesouhlasím s tím, že to je věc, která je věcí minulosti, že se nás to netýká,“ sdělila Winkelmannová.

„Já se domnívám, že naší nejvyšší morální hodnotou je nedotknutelnost lidského života a že ti, kdo zabíjeli lidi, tak se za to musí zodpovídat, to je jedno v jakém věku. Pak je samozřejmě pro mě už úplně vedlejší, jestli budou odsouzeni k nějakému trestu odnětí svobody, ale jde o to, aby soud řekl, že to bylo špatně a že jsou tím vinni, takže v rámci toho procesu doufám, že se také veřejnost dozví o těch příbězích těch obětí, protože všichni lidi jsou si rovni a ty životní příběhy těch obětí jsou stejně důležité jako životní příběh pana Jakeše, takže by bylo dobře, kdybychom se dozvěděli, co se přesně tady dělo a kdo za to může, kdo je za to zodpovědný, a to právě v těchhle těch procesech se stane čili to bude mít i takovou jaksi hojivou funkci pro společnost. Naše společnost je traumatizovaná, nejtraumatizovanější jsou rodiny těch obětí a nikdo se jim nevěnoval,“ uzavřela Winkelmannová s tím, že věří v zahojení.