Jako za Hitlera? Šíří se záběry z ruského „referenda“

23.09.2022 23:05 | Zprávy

Po sociálních sítích se šíří videa z průběhu ruských „referend“, v nichž obyvatelé žijící na okupovaných částech Ukrajiny hlasují o připojení k Rusku. Podle záběrů v ruských médiích i na sociálních sítích chodí úředníci proruské správy lidem přímo do bytu s přenosnými volebními urnami a s doprovodem ozbrojených vojáků. Exposlanec KSČM Jiří Dolejš ruská referenda přirovnal k nacistickému anšlusu Rakouska. Připomíná, že tehdy „s puškou u hlavy“ Hitlerův záměr Rakušané také odsouhlasili.

Jako za Hitlera? Šíří se záběry z ruského „referenda“
Foto: Repro TV
Popisek: Putin vyhlašuje částečnou mobilizaci

Referendum probíhá na mnoha místech podle ruského nezávislého serveru Meduza tak, že členové volebních komisí navštěvují domácnosti místních obyvatel a ti jsou tak nuceni odvolit přímo ve svých bytech.

Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje jsou lidé častokrát nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech obytných domů a některé oblasti Rusové uzavřeli, aby se lidé nemohli účasti vyhnout.

Novinář Maksym Eristavi popsal, že jeho rodina byla donucena hlasovat pod pohrůžkou střelnou zbraní. „Přijdou k vám domů, musíte otevřeně zaškrtnout, zda chcete být anektováni Ruskem (nebo zda chcete zůstat s Ukrajinou, pokud se cítíte na sebevraždu) a ozbrojenci vás přitom sledují,“ popsal průběh hlasování.

Z mnoha videí na sociálních sítích – ale i v samotných ruských médiích – je patrné, že nejde o ojedinělé chování a členové okupační správy obcházejí domovy lidí s přenosnými urnami a za doprovodu vojáků s útočnými puškami.

Kanadský volební pozorovatel Michael MacKay podotýká, že pokud lidé zaškrtnou, že nesouhlasí s připojením k Rusku, dostane se údajně jejich jménu do zápisu.

Ruské referendum přichází po nařízení „částečné“ mobilizace, kterou přitom Putin ještě několik měsíců před jejím vyhlášením odmítal a ruské matky a ženy uklidňoval, že se není třeba obávat toho, že by mužským členům jejich rodin hrozilo, že je odvedou.

„Chtěl bych zdůraznit, že vojáci podléhající branné povinnosti se neúčastní a nebudou účastnit vojenské operace a nedojde k dodatečnému povolání záloh. Zadané úkoly řeší pouze profesionální vojáci. Jsem přesvědčen, že spolehlivě zajistí bezpečnost a mír pro obyvatele Ruska,“ prohlásil Putin ve své řeči k příležitosti Mezinárodního dne žen letos 8. března. Putinův slib však nakonec skončil jako jeho ujišťování před napadením Ukrajiny, že k žádnému útoku nedojde.

Mobilizace se navíc odehrála na pozadí propuštění obránců mariupolského metalurgického komplexu Azovstal, mezi nimiž byli i příslušníci pluku Azov, které Moskva označovala za „nacisty“ a právě prostřednictvím nich vysvětlovala často také napadení Ukrajiny coby snahu o „denacifikaci“.

I přes propagandistická prohlášení však nakonec zajatce z pluku Azov Rusko propustilo na svobodu a 215 lidí včetně velitelů pluku Azov vyměnilo za 55 zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka, který je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

České Ministerstvo zahraničních věcí se k ruským referendům na okupovaných územích Ukrajiny vyjádřilo s tím, že povedou akorát k dalšímu umírání Rusů. „Putinovo vyhlášení částečné mobilizace i pseudoreferenda v okupovaných regionech eskalují imperiální agresi Ruska a vedou k dalšímu umírání i Rusů. Tvrzení, že Rusko je ohroženo, je odpornou lží. Svět vidí, že Rusko napadlo sousední demokracii, která jen brání svou svobodu,“ napsalo ministerstvo.

Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš snahu Ruska pak přirovnává k nacistickému anšlusu Rakouska a připomenul, že když Hitler organizoval referendum o připojení k Německu, pro bylo „s puškou u hlavy“ 99 % Rakušanů. „Fakt vzor svátku demokracie,“ dodal exposlanec KSČM k ruskému stylu „referend“. 

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) uvádí, že výsledky referend na okupovaných územích Ukrajiny nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i s mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…