Balabán, Hrubec, Sušová-Salminen, Drulák, Ševčík. Jen pár jmen za celou armádu vědeckých pracovníků, která měla problémy se "strážci správného názoru a ideologické orientace". Co se to na akademické půdě děje?
Nejtrefněji to na Facebooku vyjádřil Miroslav Korecký, který to nazval procesem "dočišťování" akademické půdy. Tedy jejího očištění od těch, kteří mají rozum a páteř. Tento proces probíhá v celém institucionálním systému. V mediální sféře vyvrcholil tím, že došlo k rozdělení na slouhovský "mainstream", kterému se podařilo dosáhnout "nezávislosti", ovšem nikoli na cizích vlivech, ale na faktech, a alternativní média, která suplují poptávku po skutečné nezávislosti. Podobné rozštěpení hrozí i akademické půdě. Je tam dost „vzdělanců“, kteří se ve smyslu slavného dialogu z forbíny k Těžké Barboře Wericha a Horníčka "rádi vohnou". Mimo jiné se tento kritický dialog objevil v televizním přenosu v roce 1960 a pak se šířil na gramofonové desce.
Dnes je akademická půda vystavena většímu tlaku než koncem padesátých let a v období normalizace po roce 1968. A také jí hrozí rozštěpení na "oficiální", tedy slouhovskou, a alternativní, která je různým způsobem pronásledována a vytlačována mimo "oficiální" akademickou půdu do alternativní sféry. To by znamenalo ztrátu jednoho ze základních atributů naší národní identity a státnosti. Narozdíl od mediální sféry má však akademická půda mnohem větší oporu v racionalitě, tedy pravdě poznané. Není to souhrn "narativů", ale výsledek historického vývoje lidského poznání, ve kterém má pochopení toho, co je a co není pravda, oporu. Naštěstí - a to je velmi důležité a povzbuzující - široká veřejnost na perzekuování skutečných osobností vědy velmi intenzivně reaguje. V souvislosti s peticí na podporu Miroslava Ševčíka jsem to dokumentoval zde. A počet přečtení příspěvku na mém blogu byl rekordní.
Proč jsou na poli převážně humanistických věd alternativní názory nežádoucí? Nedochází k pokroku právě soubojem argumentů?
Dnes jsou alternativní, což v dané oblasti znamená vědou podložené, názory nežádoucí ze stejných důvodů, z jakých byly za protektorátu zavřeny vysoké školy. Zdůrazňuji, že se nejedná o nadsázku. Žádná z protektorátních vlád nedělala tak protinárodní politiku, jako tato. Jenže zavřít vysoké školy nejde, tak se to dělá salámovou taktikou a cíleným zaměřením na pronásledování a vytlačování nejvýraznějších osobností s kritickým myšlením z akademické půdy. Bohužel se tak neděje jen u nás, ale je to obecný fenomén celého "západního" světa.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský