Ještě před několika dny byli běženci vděční, že je Němci po dlouhé cestě přijali, starají se o ně, a cesta do Evropy tak nebyla zbytečná. Pobyt v provizorních uprchlických centrech však mnohým z nich ukazuje, že nový život může být o poznání složitější, než čekali, připomíná iDnes.

Když před pár dny napadl první sníh, bylo to prý pro mnohé běžence milé překvapení, protože na to nejsou zvyklí, a některé děti tak zažily svou první koulovačku. Klesající teploty a deštivé počasí, které nastává, se jim už ale tolik nezamlouvá.

Jak upozornil německý deník Die Welt, například v jednom zařízení poblíž Hamburku téměř nikdy nefunguje topení a problémy mají i s deštěm, neboť jim pak vlhne oblečení. „Někteří běženci už vyhrožovali, že své stany zapálí, aby se z nich dostali ven,“ popsal atmosféru v zařízení jeden z pomocníků s tím, že pro ženy a děti se aspoň povedlo přivézt stavební buňky, které se dají snáze vytopit. A podobné je to prý i v ostatních zařízeních.

Kapacity táborů jsou beznadějně plné

„Sedíme tu na sudu střelného prachu. Domníváme se, že to brzy ještě eskaluje. Za další vývoj už tady nemůžeme zodpovídat,“ vylíčila ředitelka tábora Schnackenburgallee, které podle magazínu Focus vyhrožoval jeden rozčílený migrant se židlí v ruce. Několik běženců se údajně dokonce pokusilo vtrhnout do kanceláří vedení tábora.

Do stanů míří uprchlíci bezprostředně poté, co německé úřady zaregistrují jejich žádost o azyl a následně pak v provizorních podmínkách, kde několik obyvatel sdílí jednu větší místnost, stavební buňku či stan, čekají na vyřízení žádosti. Po vyřízení všech záležitostí se pak mohou dočkat lepších životních podmínek.

„Přijímací centra fungují v každé spolkové zemi Německa a uprchlíky do nich úřady rozvážejí podle takzvaného königsteinského klíče, přičemž každá země musí přijmout určité procento běženců v závislosti na počtu obyvatel a daňových výnosů z minulých let,“ vysvětluje iDnes s tím, že letos už je kapacita zařízení vyčerpána, a to je na cestě podle odhadů až 800 tisíc nových potenciálních azylantů.

V některých zemích se kvůli běžencům vyklízejí vojenské objekty nebo jsou posíláni do starých obchodních středisek. Města se ale snaží migranty posílat i do školních tělocvičen a sportovních hal.