První otázka směřovala k očkování. „Nenechal jsem se očkovat. Čekám, až budou po očkování všichni ti, co to nezbytně potřebují. To znamená naši senioři,“ zmínil Šinkora, že on sám byl pozitivně testován v minulosti. „Infekci jsem prodělal bez nějakých těžších projevů a podle i současných pravidel jsem teď rovnoprávným občanem všem těm očkovaným občanům a po dobu 90 dní bych se ani očkovat neměl,“ sdělil Šinkora.

Kolektivní imunita podle jeho slov nedokáže zabránit šíření viru. „Kolektivní imunita dokáže zabránit těžším průběhům onemocnění. To znamená průniku tohoto viru do těla, vyvolávání zánětu, který potom tělo ničí a může i zabít,“ dodal Šinkora, jenž je i sám podle svých slov zastáncem řízeného promořování. 

„To byla věc, se kterou jsem přišel loni na jaře. Dokonce jsem byl s touto myšlenkou za členy krizového štábu a diskutoval jsem to s kolegy. V podstatě jsem vycházel z toho, jak se vakcinovalo před tím, než přišly kravské neštovice, bylo to prostě divoké promořování divokým kmenem viru a dost dobře to fungovalo, a proto bylo nebezpečné, protože ta dávka nebyla známá, nebyla dobře definovaná... a můj nápad byl, že by se mohla promořovat mladá generace, v hotelích, v izolaci a po uplynutí inkubační doby je vypustit do normálního života, a tím pádem by to bylo daleko bezpečnější než to, co se stalo nám, to znamená divoké promoření,“ řekl Šinkora. 

„My jsme nakonec zvolili cestu neřízeného promoření, což vedlo ke 30 tisícům úmrtí. A opravdu si stojím za tím, že pokud by se podařila částečná kolektivní imunita mladých, ti by nenakazili svoje babičky, dědečky a možná by jich umřelo méně. Rozhodně by jich neumřelo víc,“ dodal Šinkora.