„Začátkem listopadu jsem si udělal dva průzkumy, prostřednictvím kterých jsem zjišťoval, jak se staví Číňané a Rusové k nastolení užších hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi. Názory respondentů jsem zjišťoval v Šanghaji a Moskvě. Ukázalo se, že v obou městech měli respondenti shodný názor. Více než 90 % oslovených lidí v Šanghaji i Moskvě se jasně vyjádřilo pro to, aby byly vztahy mezi Čínou a Ruskem posíleny," píše v úvodu Schubert. 

Vzorek oslovených respondentů v Moskvě podle Schubertových informací tvořili lidé zaregistrovaní na síti LinkedIn, kteří předem deklarovali, že tráví více než 50 % svého času tím, že přemýšlejí o tématech spojených s financemi. V Šanghaji jsem přímo oslovil studenty z Univerzity mezinárodního obchodu a ekonomie, kteří se věnují mezinárodním tématům," popisuje Schubert. 

Odpovědi na další otázky v průzkumu však dle Schuberta prokázaly větší odlišnost postojů k danému tématu. „Zejména se to týkalo moskevských respondentů, jejichž postoje jsou ovlivněny událostmi na Ukrajině a západními sankcemi vůči jejich zemi. Pouze 10 % z nich například uvedlo, že by mělo mít Rusko užší ekonomické a finanční vztahy se Spojenými státy. Na stejnou otázku však kladně odpovědělo hned 90 % studentů ze Šanghaje," dokládá Schubert. 

celý text v angličtině najdete ZDE

„V otázce týkající se nutnosti udržovat užší vztahy s Evropskou unií se naopak obě dvě skupiny respondentů více méně shodovaly. Za Spojené státy zařadili šanghajští studenti právě EU a Rusko, za nimiž následovalo Japonsko, Indie a Austrálie. Moskevští respondenti považovali užší vztahy své země s EU a Čínou za prakticky stejně důležité. Evropské unii se tak podařilo v očích obou skupin dostat se na druhé místo," popisuje Schubert. 

„Přesto, že se vztahy mezi USA a Čínou po roztržce v oblasti Jihočínského moře poněkud zhoršily, jsou stále o mnoho lepší než vztahy mezi USA a Ruskem. Rusko přikročilo k anexi Krymu, který nehodlá vracet. Aktivity Ruska v oblasti východní Ukrajiny rovněž nenasvědčují tomu, že by mělo v dohledné době dojít k mírovému urovnání krize. To dává Číně mnohem větší prostor pro úspěšná politická i ekonomická jednání s USA, EU i Japonskem, než Rusku," míní Schubert. 

„Studentů v Šanghaji jsem se také ptal, jestli si myslí, že Rusko v oblasti ekonomických vztahů potřebuje Čínu více než Čína Rusko. Drtivá většina z nich odpověděla buď ano či, že neví. Prakticky nikdo z oslovených se nevyjádřil v tom smyslu, že Čína potřebuje Rusko víc. Dlouhou dobu jsem žil a cestoval po Rusku a vždy jsem si říkal, že Rusové věnují čínskému trhu nedostatečnou pozornost. To se nyní ale začíná měnit," všímá si Schubert. 

Schubert konstatuje, že Rusko se obrací na východní  trhy, ale i směrem dovnitř v důsledku západních sankcí. „Oslovení respondenti z Moskvy se v téměř padesáti procentech vyjadřovali v tom smyslu, že by se Moskva mohla do roku 2020 stát mezinárodním finančním centrem a plnit tak faktickou úlohu jakéhosi mostu mezi Čínou a Západem. Tento postoj jsem si vyložil jako emotivní reakci na sankce a touhu získat větší nezávislost na USA, které dominují světovým trhům. Jedno je však jisté. Bez ohledu na to, jak dopadne krize na Ukrajině a jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Západem a Ruskem, jako hlavní vítěz z ní bezpochyby vzejde právě Čína," uzavírá Schubert.