„Podle vládní novely by měly být volby jen jeden den a já s tím mám 3 zásadní problémy (a uvítal bych vysvětlení třeba od Česká pirátská strana),“ rozepsal se Tomáš Kapler.

„Dost lidi prostě v pátek nebude moci volit. Mají dvanáctky, nebo služby, nebudou stíhat, jsou na pracovní cestě, jdou po práci na diskotéku... – Bez toho, aby do té doby byla ověřená a funkční korespondenční a online volba, je to prostě problém. Z mých zkušeností – v sobotu chodí asi 25-30 % voličů – mimochodem vesměs právě ti mladší, důchodci tam stojí frontu hned na začátku. Volby od 7 do 22 hodin – to tam jako volební komise bude sedět na školních židličkách 15 hodin a pak ještě i několik hodin v noci sčítat? Spousta členů je třeba i z jiné části Prahy, či z jiné obce a musí se pak dostat domů. Plus si musí sami jít odvolit. Teď se to řeší tak, že část jde v pátek dřív domů a část v sobotu později přijde. Nechápu, jak si to představují. Na spoustě míst naopak přinese velký problém – všechny školy například budou muset na celý pátek zavřít a nepustit tam žáky. Z hlediska bezpečnosti není možné umožnit dospělým bez kontroly vstup do školy když jsou tam děti – dnes mohli normálně dopoledne učit. Takže stačí jedna volební místnost ve škole a celá škola zavře,“ zmínil Kapler.

„Za mě tahle novela řeší naprosto nepodstatný problém, místo aby se řešily ty opravdu podstatné. Naprosto nesmyslně velký počet samosprávných celků – máme tady 6300 obcí, starostů atd. Per capita nejvíc v celé EU/OECD. A jako že třeba řádově i vícenásobné. Je nemožné, aby v každé obci jste měli odborníky na stavby, zeleň, energetiku, vodu atd. Platíme zbytečně tisíce lidí za nekvalitní práci, tisíce zbytečných systémů, webů správců, sekretářek, kanceláří, vybavení, počítačů, mobilů, internetů... Měli bychom snížit počet místních úřadů – IMO optimum by byly okresy (LAU 1) + městské části v Praze (a Praha by měla mít normálně status kraje s volbou stejně jako ostatní kraje). S možností vše řešit online a po telefonu a často i z libovlného úřadu, je současný stav fakt hovadina. Když už, tak si dokážu v každé obci nad 500 obyvatel představit samoobslužnou budku, co bude zvládat velkoučást agendy (něco přímo, něco AI, něco nějaký personál na dálku, který bude najednou obsluhovat několik tisíc takových budek). Navíc by to mohlo fungovat i 24/7. Zbytečné rozdíly velikosti krajů, které způsobují neférové volby, kdy např. pro získání mandátů do PSP za Karlovarský kraj musíte mít ne 5% kvorum, ale fakticky přes cca 20 %, protože se tam přiděluje jen 5 mandátů – máme přitom NUTS-2, (tzv. regiony soudržnosti) kde jsou všechny regiony/kraje velikostí velmi podobné a již dnes se používají třeba pro rozdělování dotací. Opět se získá další snížení administrativy (8 místo 14 krajů), opět spoustu i té krajské administrativy by se dala zvládat i z těch budek v obcích, takže by to neznamenalo zhoršení dostupnosti služeb. A samozřejmě online/korespondenční volba,“ nabádá Kapler.

„Jestli se řeší ty občasné problémy s prostory a lidmi na některých menších obcích – tak předně by to vyřešilo to, že by prostě volební místnost nebyla v každé miniprdeli – když si mohou jít lidi, zajít 20 km do nejbližší větší obce nakoupit či do hospody, tak tam asi mohou i odvolit. A ty nemohoucí je možné objet s mobilní urnou. A případně je možné i vymyslet nějakou mobilní budku, která se někde přistaví, kam budou moci lidé chodit volit – strčí tam pas či občanku, ono je to autorizuje, někdo na druhé straně přes kameru zkontroluje, že jsou to fakt oni a že v budce nikdo s nimi nestojí, dostanou lístek, hodí do otvoru a nazdar. Jedna by stála třeba 100 tisíc, asi bych jich stačilo pár desítek, do nějakých těch hodně specifických regionů, kde to z nějakého důvodu jinak nejde,“ dodal Kapler.

„A mimochodem, je to už pár let, co jsem psal o tom, že by za mě ty malé obce měly mít buď zajištěnou dobrou dopravu do těch okresních měst, nebo třeba svoje sdílené 7místné auto, kde by je tam třeba po domluvě dovezl nějaký místní aktivnější důchodce s řidičákem, kterému by se za to dalo pár stovek (nebo by měl za to auto k osobnímu užití). Opět mnohem efektivnější něž současný systém,“ napsal Kapler.

Resort vnitra v návrhu novely upozorňuje na to, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny. Volební místnosti se nyní otevírají v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek a celková doba hlasování by se prodloužila o hodinu. Vnitro upozorňuje na to, že by to neznamenalo snížení nákladů na odměny členů volebních komisí. „Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin,“ stojí v důvodové zprávě.

V jeden den se do parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči chodili k urnám v neděli. Na dvoudenní volby přešlo Československo od roku 1971, kdy se 26. a 27. listopadu konalo první hlasování po vzniku federace, týkalo se to Federálního shromáždění i obou národních rad. Systém zprvu převzaly i oba nástupnické státy. Na Slovensku se jednodenní volby v případě parlamentních konají od roku 2006, a to v sobotu. U prezidentských, komunálních a krajských voleb přešlo Slovensko na jednodenní hlasování už dříve.

Za nepružná označuje vnitro v návrhu dosavadní pravidla pro tvorbu volebních okrsků, která vedou k fixaci nynějších zhruba 14.800 okrsků a neumožňují snížení jejich počtu. „Při celkovém počtu cca 8,5 milionu voličů připadá na jeden okrsek v průměru zhruba 570 voličů. Skutečná lidnatost okrsků se liší případ od případu. Existují okrsky přesahující tisícovku voličů, ale i okrsky o pouhých několika desítkách voličů,“ stojí v návrhu. Nová úprava má podle úřadu obcím „rozvázat ruce“ při slučování okrsků a k redukci jejich počtu, což by znamenalo úspory.

Zákon počítá s vytvořením informačního systému správy voleb, který bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí, registr kandidátních listin a přinese možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře. To by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření systému by mělo podle návrhu stát 200 milionů korun, později se počítá s náklady 20 milionů korun ročně na údržbu systému.

Voliči by také měli dostat možnost požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli obecním úřadě. Dnes je nutné žádat výlučně tam, kde má volič trvalý pobyt. Zákon je spojený se změnou Ústavy, která by měla v duchu předchozích dohod zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní parlamentní komory.

Senátní, komunální a krajské volby by se pak měly konat vždy na konci prvního celého říjnového týdne. Pevný termín podle premiéra Petra Fialy (ODS) zamezí tomu, že by se volby konaly podle stávajících pravidel ve stále dřívějším termínu. „Volby se neustále posouvají směrem k letním prázdninám a za chvíli by se konaly uprostřed prázdnin, což není situace, která by byla rozumná nebo dobrá,“ pravil premiér.

Mezi novinky bude podle Rakušana patřit také to, že při prezidentských a senátních volbách budou všichni kandidáti na jednom volebním lístku. „Bude se zaškrtávat křížkem vybraný kandidát, může to zjednodušit i práci při počítání,“ řekl. Navrhuje se i zrušení odvodu pojistného z odměn členů okrskových komisí. „Jednoduše v čistém si tak vydělají více než doposud,“ dodal.