Poukazuje na to, že mnohý evropský intelektuál zvyklý nemilosrdně tepat Ameriku za její přehnaná protiteroristická opatření – za mimosoudní vězení, za policejní brutalitu, za výslechy s torturou, za střelbu bez varování, za všudypřítomnost ozbrojenců – se hystericky dožaduje zavedení stanného práva, jakmile se strašidlo teroru zjeví v jeho vlasti.

„Zatímco v zámoří celoplošný výjimečný stav nikdy zaveden nebyl, v takové sladké Francii platí už rok a jen bůh ví, kdy bude zrušen,“ podotýká Fištejn.

Ohledně migrační krize upozorňuje na to, že ukazatelem úspěšnosti politických systémů už není prosperita a vědecko-kulturní vyspělost, ale schopnost začleňovat žádoucí novousedlíky nebo deportovat nežádoucí.

Celý text je ZDE.

To zásadně mění západní étos založený na uznání absolutní hodnoty snášenlivosti a rozmanitosti. „Sotva evropská veřejnost překonala archaické předsudky a zvykla si na intelektuální otevřenost vůči všemu novému, už se stala terčem útoků motivovaných spíše nepřátelským pojetím morálky, nábožnosti a spravedlnosti než racionálními zájmy. Princip tolerance napříště bude vyžadovat složité upřesňování, vůči komu je vlastně použitelný, a už vůbec nikdo nebude stát o přehnanou rozmanitost,“ domnívá se Fištejn.

Polemizuje s názorem, že Bushova arogantní snaha vnucovat demokracii silou všem bez rozdílu způsobila většinu negativních jevů: rozvrat mezinárodního řádu a impotenci institucí, odcizení s Evropou, zatlačení Turecka do náruče Východu, vzestup Číny, arabské jaro, rostoucí moc Íránu, odpadnutí Venezuely a jiných latinskoamerických zemí od Západu, venkoncem i konflikt s Ruskem o Ukrajinu.

Pasivní Obama je krvavější než aktivní Bush

„Celý tento koncept stojí na písku, a pokud něco odráží, pak jen myslitelskou bezradnost svých nositelů, darmo že podmaňuje svou prvoplánovou snadností. Masivní povaha zasazeného úderu vyžadovala stejně masivní odpověď a v době bezprostředně po 11. září 2001 to bylo nad slunce jasné,“ tvrdí Fištejn. A poukazuje na to, že s Bushovým postupem souhlasilo tehdy přes 90 procent Američanů, nejinak smýšlel také zbytek světa. „Pařížský deník Le Monde vyšel druhý den po útoku s palcovými titulky ‚We’re All Americans Now‘ (Všichni jsme nyní Američané). Vladimir Putin promptně vytočil číslo Bílého domu a ujišťoval svůj americký protějšek bezmeznou podporou Ruska,“ píše Fištejn.

Smysluplnost afghánského tažení prý v nikom nevyvolávala pochyby: „V Kábulu vládli lidé, kteří přepadení Ameriky spunktovali. Rána byla mířena přesně a zasáhla americkou civilizaci do symbolických slabin. Váhání, natož nicnedělání by Bushovi nikdo neodpustil – tehdy ani později,“ uvádí Fištejn.

Západ se bude muset rozpomenout na spartánskou výchovu

Prezident Barack Obama podle něj dokázal, že programová pasivita umí být mnohem krvavější a ztrátovější než činorodost, byť bezhlavá. „Za posledních osm let ve světě zahynulo dvojnásob více lidí než za dvě Bushova funkční období plná válečných výprav,“ podotýká Fištejn.

Poukazuje také na to, že představa, že válku lze vyhrát, aniž západní svět musí zaplatit za vítězství dílem ze svého blahobytu a pohodlí, byla utopická. „Hédonistická a poživačná mentalita zůstane nejspíš přídomkem končícího kalendáře, v nové době se bude muset Západ rozpomenout na spartánskou výchovu, na asketičtější, zmužilejší způsoby chování,“ upozorňuje Fištejn.