Ukrajina dokáže udržet svoji ekonomickou situaci nad vodou už jen několik měsíců a pokud nedorazí zahraniční finanční pomoc, ocitne se v roce 2024 ve velkých problémech. Ukrajinská vláda počítá s deficitem rozpočtu 43 miliard dolarů a doufá, že alespoň část peněz získá skrze pokračující zahraniční finanční pomoc.
Vyhlíží zejména 18,5 miliardy eur od Evropské unie a více než 8 miliard dolarů z amerického balíčku, který obsahuje také důležitou vojenskou pomoc. Oba balíčky byly zatím zablokovány – republikány v americkém Kongresu a Maďarskem v Evropské unii – a není jisté, zda budou nakonec oba úspěšně schváleny.
Ukrajina využívá zahraniční finanční pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů na sociální výdaje, jako jsou důchody a sociální platby, zatímco většina rozpočtu míří do obrany a armády. Hrozící nedostatek financí podle analytiků může oslabit ukrajinskou makroekonomickou stabilitu, protože by Ukrajina nesplnila požadavky Mezinárodního měnového fondu. MMF tento měsíc schválil novou tranši ve výši 900 milionů dolarů, ale vyžaduje pevné záruky financování na příštích 12 měsíců.
„Vláda má likvidní rezervu na leden a únor,“ uvedl pro agenturu Reuters hlavní ekonom Centra pro ekonomickou strategii v Kyjevě Jurij Hajdaj. Zaplnění díry v rozpočtu by mohlo Ukrajinu donutit zvýšit daně, což by bylo pro ekonomiku kontraproduktivní, nebo dokonce vytisknout větší obnos peněz, což přináší rizika zvyšující se inflace. Guvernér centrální banky Andrij Pyšnyj dal jasně najevo, že tisk peněz by byl krajním opatřením, ke kterému se letos nehodlají uchýlit.
Ukrajina také potřebuje najít způsob, jak v příštím roce restrukturalizovat mezinárodní dluh ve výši zhruba 20 miliard dolarů poté, co držitelé státních dluhopisů souhlasili s dvouletým zmrazením plateb v srpnu 2022.
Ministr financí Serhij Marčenko uvedl, že vláda doufá, že se jí podaří zajistit zahraniční financování v plné výši v roce 2024, ale dodal, že pokud by válka trvala déle, pak „scénář bude zahrnovat nutnost přizpůsobit se novým podmínkám“, říká Marčenko podle informací serveru Kyivindependent.com.
Letos přitom ukrajinská ekonomika zaznamenala mírný růst o 5 % poté, co v loňském roce poklesla téměř o třetinu. Inflace klesla na jednociferné hodnoty, devizové rezervy se blíží historickému maximu. To vše díky zahraniční finanční pomoci. Ukrajinské podniky a zahraniční firmy se přizpůsobily nové válečné realitě a některé z nich dokonce ohlásily nové výrobní závody v centrálních a západních regionech, daleko od bojů na silněji průmyslovém východě a jihu.
Společnost Nestlé investovala 40 milionů franků do nového závodu v západní Volyňské oblasti, zatímco německý gigant v oblasti výroby léků a pesticidů Bayer plánoval od roku 2023 investovat 60 milionů eur do výroby osiva kukuřice v centrální Žytomyrské oblasti.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.