Přibáň tvrdí, že i přestože sehrála v brexitu svoji roli xenofobie, mnohem více se jednalo o výkřik z pocitu nespravedlnosti, kterou politické reprezentace nechtěly vidět tak dlouho, až si ji přivlastnili „političtí a jazykoví žongléři“ typu Borise Johnsona nebo Nigela Farage.
„Brexit je protest dnešních zástupů odsouzených k chudobě proti elitám a současně podvod, který na těchto zástupech spáchaly elity vedoucí kampaň za vystoupení Británie z EU,“ vysvětluje právník s tím, že v okamžiku, kdy se tyto chudší vrstvy vzbouřily proti svým životním podmínkám, které se posledních třicet let spíše zhoršovaly, dostaly se paradoxně do situace, která v sobě pro ně skrývá mnoho rizik, ale rozhodně ne nadějné vyhlídky.
Přibáň v této souvislosti poukazuje na labouristickou levici, která prý nedokázala reagovat na ekonomické a sociální změny tak, aby si udržela své tradiční voliče. Podstatná část se jich tedy přesunula k populistické pravici slibující politiku založenou na kulturní tradici a hodnotách. A někteří z nich prý nyní dokonce podporují nacionalistické strany ve Skotsku a ve Walesu.
„Pro nás, kdo jsme se na prahu dospělosti ocitli v postsocialismu, představovala spojená Evropa naději na důstojný život ve svobodné a otevřené společnosti. Teď jako by se tato naděje vzdalovala v podivném filmu puštěném pozpátku. Dějiny se v něm však nebudou opakovat jako nějaká groteska či fraška, ale mnohem spíš jako dosud neznámá tragédie,“ očekává Přibáň.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš