Advokát Romana Janouška si vyslechl soudní zhodnocení nehody, kterou politický podnikatel způsobil před více než dvěma lety. Janoušek za ni dostal tři roky. Stalo se tak i navzdory tomu, že zlí jazykové prohlašovali, že se Janoušek k soudu nedostane. Titíž skeptici tvrdí, že je zatím nepravomocný tříletý trest málo a že by normální člověk dostal mnohem víc. Textař Michal Horáček ale v komentáři uveřejněném na sociální síti Facebook před podobnými hodnoceními kauzy varuje. Příslušný čin musí zhodnotit soud a ten to také dnes udělal.  

„Myslím, že přece jen žijeme ve státě, který chce být právním: Jakkoli jsme se mohli obávat, že soud neproběhne, proběhl. Jakkoli jsme se mohli obávat, že trest bude podmíněný, je (byť dosud nepravomocně) nepodmíněný. Nečekám zázraky, chci poctivý postup správným směrem; postup, kterému musí být podroben každý, bez ohledu na majetek a konexe - byly doby, kdy jsem v něj přestával věřit. Takže, celkem vzato, jsem dnes víceméně spokojený,“ píše Horáček.

Soud totiž nehodnotil Janouškovu pověst, způsob zbohatnutí či slovník, který Janoušek používal při telefonátech s někdejším pražským primátorem za ODS Pavlem Bémem. Soud hodnotil toliko nehodu, která se stala před dvěma lety.

Celý text Michala Horáčka

Tak nám, k trestu natvrdo, odsoudili pana Janouška.

Pro mnohé to jistě musí být překvapením: ve veřejném prostoru lze dohledat mnoho proroctví o tom, že k soudu se nikdy nedostane protože všechny nějak uplatí, případně dostane podmínku.Přesto (zřejmě titíž) lidé se dnes nechávají slyšet: vždycky jsem to říkal, že se z toho vyvlíkne... jo, kdyby to byl normální člověk, dostal by desítku... atd.

Trest se však netýká toho, že pan Janoušek byl pro pana primátora "Mazánkem", že se sám označil za "politického podnikatele", že jeho majetek zjevně přesahuje možnosti, které nabízí podnikání "nepolitické" - možná by za to zasloužil patnáct doživotí, nevím, to musí rozhodnout ten soud, který to (doufám) jednou posoudí.

Ale mezi těmito soudy musí být a díkybohu i je rozdíl. Třeba to tak na první pohled nevypadá, ale jedná se o dobrou zprávu pro každého z nás: Tento soud měl posoudit dopravní nehodu - ano, ohavnou, neboť řidič byl opilý, vážně zraněné oběti svého konání neposkytl pomoc, ale z místa činu prchal -, a právě ji, a ne pověst a případné jiné činy obžalovaného, taky posoudil. V tom konal nepochybně správně.

Myslím, že přece jen žijeme ve státě, který chce být právním: Jakkoli jsme se mohli obávat, že soud neproběhne, proběhl. Jakkoli jsme se mohli obávat, že trest bude podmíněný, je (byť dosud nepravomocně) nepodmíněný.

Nečekám zázraky, chci poctivý postup správným směrem; postup, kterému musí být podrobem každý, bez ohledu na majetek a konexe - byly doby, kdy jsem v něj přestával věřit. Takže, celkem vzato, jsem dnes víceméně spokojený.