Mezinárodní vědecký seminář na téma „Vybraná rizika vývoje světové ekonomiky“, v rámci kterého vystoupil i český akademik Oskar Krejčí z Institutu globálních studií UJAK, se uskutečnil 1. června letošního roku ve slovenské Bratislavě.

„Spojené státy budou v roce 2017 dávat jen na vývoj nových technologií, zejména pak na vývoj autonomních robotických systémů, tedy systémů, které mají schopnost fungovat v situaci, kdyby bylo zničeno velitelství, 71,3 miliard dolarů, což je více než celý vojenský rozpočet Ruské federace, který v minulém roce činil 66 miliard dolarů,“ objasnil posluchačům současný vývoj ve zbrojení Oskar Krejčí.

„Veškerá propaganda, která jde ve směru ‚zvýšit bezpečnost většími výdaji na zbrojení‘, je zcela falešná, něco za tím je,“ uvedl.

„Vzhledem k tomu, že naše chápání zákonitostí je jenom odrazem opakování v minulosti, my nejsme schopni udělat laboratorní pokus, je to všechno jen o sledování procesů, které se opakují. Nejsme tedy schopni říci, co z toho všechno vyleze, nevíme, jestli je tu nějaký mechanismus,“ zmínil.

„Z minulosti ovšem dobře víme, že když hegemon opouští svou pozici, tak je největší riziko války – klasický příklad je peloponéská válka, Athény versus Sparta. Proč vypukla válka? Ne proto, že byl rozdíl mezi demokracií a aristokracií ve vládě, to tenkrát nikoho netrápilo. Pozice Sparty se vyvíjela jen vzhledem k růstu moci Athén,“ přirovnal Krejčí prastarý souboj k současnému dění.

„Sparta zaútočila na Athény ještě před tím, než se staly Athény mocnějším státem, tj. zahájila preventivní válku,“ zmínil. „My teď docházíme do stádia, kdy je hegemon vytlačován ze své pozice, čili se nacházíme v situaci, kdy je nejvyšší riziko války,“ dodal.

Krejčí také zmínil, že v současné době probíhají čtyři pro nás klíčové konflikty: konflikty v Jihočínském moři, v severní Africe a na Blízkém východě a na východě Ukrajiny. „Tyto konflikty jsou klíčové z toho důvodu, že se v nich střetávají klíčové světové mocnosti prostřednictvím takzvaných ‚proxy válek‘, zejména tedy v Sýrii a na Ukrajině,“ uvedl.

„Největší konflikt, ke kterému se schyluje, se ovšem odehrává v Jihočínském moři. Tam dochází přesně k tomu již zmíněnému střídání hegemona,“ zdůraznil. „Podle průzkumu britské vlády se v roce 2045 dostanou vojenské výdaje Číny a Spojených států na téměř stejnou úroveň,“ podepřel svá tvrzení tvrdými daty akademik.

Profesor se poté zaměřil na vnitropolitickou situaci ve Spojených státech. Zmínil, že „zadluženost Spojených států je dnes tak vysoká, že se promítá i na konfliktu mezi Clintonovou a Trumpem“.

Zatímco prý Clintonová představuje klasický model podpory ekonomického růstu a zvyšování platů střední třídy, tzn. obrovskou hyperinflaci, Trump údajně představuje model řízeného bankrotu. „Je to člověk, který ve svém životě sám dvakrát zbankrotoval a uměl by si pravděpodobně poradit se zachováním amerických zájmů v situaci, kdy se ta finanční zadluženost bude řešit jednorázovým aktem,“ uvedl.

V závěru svého vystoupení akademik zdůraznil, že činit jakékoli prognózy do budoucna je velmi složité, a to zejména z toho důvodu, že nejsme schopni vnímat současně dynamiku a strukturu světových procesů. „Když chytneme dynamiku, nejsme schopni popsat strukturu, nejsme schopni zachytit tu komplexitu, chceme-li pojmenovat dynamiku,“ uvedl.

Celé video zde

Všechno to jsou prý příliš složité jevy, které nás později nutí zjednodušovat frázemi typu „konflikt je věčný a válka je přirozený jev“.

„Musíme se naučit pracovat s jiným typem racionality, ne s tím osvícenským, ale s omezenou racionalitou, která uznává, že jsou tu limity, za které nemůžeme jít, jsou tu věci, které nejsme schopni přesně popsat,“ zmínil.

„V okamžiku, kdy si tohle připustíme, budeme si muset položit naprosto základní otázku: Chceme se držet principů humanismu, nebo chceme zisky pro menšiny? Ať se to zdá sebemoralizující, nic lepšího nevymyslíme,“ zakončil své vystoupení Krejčí.