Stropnický za jednu z největších hrozeb dnešní doby považuje tzv. revizionistické mocnosti, které smazávají rozdíly mezi válkou a mírem, státy, které jsou ochotny v jedné oblasti s někým válčit a v oblasti druhé s ním spolupracovat.

„Stojí před námi samozřejmě zásadní a nesmírně obtížně řešitelný problém, a to je imigrační vlna, jež by se poměrně snadno mohla stát jakousi tsunami a která nevyhnutelně směřuje i k nám,“ říká Stropnický. Vůči současné evropské politice je skeptický a plány na červnový summit jsou podle něj „trošičku pro publikum“. Obouvá se i do české politiky, jejíž přístup v pouhém odmítnutí kvót podle něj není dostačující a média této situaci moc nepomáhají.

Je podle něj také důležité nevnímat současné hrozby pouze v historických a místních souvislostech jednotlivých států, ale v globálním měřítku, které zohledňuje i problémy ostatních unijních států. V tom naši politiku hodnotí vcelku kladně.

Celý přenos zde

„Letos už ten nábor bude vyšší, každý rok se bude zvyšovat, přispěje k tomu i novela branného zákona,“ říká Stropnický s ohledem na náš armádní podstav a doplňuje, že jde o otázku pevně spjatou s rozpočtem země.

Zdůrazňuje i důležitost veřejného mínění pro bezpečnost státu. „Vedlejším pozitivním efektem ukrajinské krize je, že si politici uvědomili, že obrana je důležitá ve větší míře, než tomu bylo doposud, ale že si to uvědomili také obyvatelé,“ poznamenává Stropnický. Velkou devízou je, že nikdo nekritizuje rostoucí rozpočet pro armádu, a její obecná společenská podpora.

Zmiňuje i přesun amerického konvoje, který podle něj zprostředkoval „sociologický průzkum, který bychom jinak nezískali. A nejen to, fyzický kontakt byl nesmírně důležitý a byl to také nesmírně významný vzkaz do těch kruhů, které nám tolik nepřejí a vynakládají obrovské prostředky na to, aby společnost názorově rozkolísali.“