Ministerstvo takovou statistiku vést nemůže

Jeden ze čtenářů poukázal na to, že když došlo k nárůstu ceny zemědělských produktů, zpracovatelé a prodejci křičeli, že musí zdražit. Když však došlo ke snížení ceny, byl mediální klid. Pokud se o tom začalo náhodou mluvit, tak zpracovatelé tvrdili, že zlevnit nemohou, protože surovina tvoří jen „nepatrnou“ část nákladů.

Když však došlo naopak ke zvýšení ceny prvovýrobce, titíž zpracovatelé tvrdili, že surovina tvoří „podstatnou“ část nákladů a že musí zdražit. „Proč ministerstvo zemědělství nevytváří mediální politiku, která bude veřejnost informovat o cenách, za které jsou zemědělci nuceni prodávat svoje výrobky? Proč nevytváří grafy, na kterých např. srovná, kolik stojí v určitém časovém úseku potravinářské obilí a kolik chleba?“ ptal se ministra čtenář, který si myslí, že pak by si zákazníci mohli říct o cenu, která odpovídá snižujícím se cenám prvotních produktů.

Jurečka odpověděl, že ministerstvo zemědělství ze své podstaty není schopno vést podobnou statistiku, kterou čtenář navrhuje. „Já se snažím posledních několik týdnů zejména upozornit na to, že některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Například máslo – obchodník nakoupí za stejnou cenu od českého a třeba německého dodavatele, ale na český výrobek dá výrazně vyšší marži. Bohužel, ceny potravin v obchodních řetězcích si řetězce určují samy, v tom ministerstvo zemědělství ze zákona zasáhnout nemůže,“ uvedl ministr.

Celé znění otázek a odpovědí je ZDE

Cena za ovoce do škol se nedá porovnávat s cenami v obchodech

Marie se na Jurečku obrátila ohledně toho, že vybízí lidi k tomu, aby kupovali české potraviny. „Víte, za kolik prodávají vaši dotovaní zemědělci na svých trzích svoje potraviny? Bůček, toť nejhorší vepřové maso, vyudí a prodávají ho za 250–280 korun kilo. Myslíte, že za to to maso stojí, že má takovou kvalitu, která odpovídá dané ceně?“ ptala se čtenářka, podle které by si zemědělci měli uvědomit, že nemohou mít milionové zisky. „Musíte myslet, že to kupují lidé s deseti tisíci na rodinu, to je velký rozdíl proti vašim příjmům, nemyslíte? Jablka do škol také prodávají vaši velmi dobře dotovaní zemědělci za 65 korun kilo, myslíte, že to je správné? Prosím odpovězte bez vykrucování a po pravdě,“ požádala Marie Jurečku.

Ten ji upozornil, že zemědělci si cenu svých produktů na farmářských trzích, či přímo na farmách určují samozřejmě sami. „Stejně tak rozhodují sami o kvalitě. Já sám potraviny a produkty od českých zemědělců nakupuji a musím říct, že často je cena (minimálně u ovoce nebo zeleniny) stejná, dokonce i nižší než v obchodních řetězcích,“ uvedl.

Znovu upozornil na to, že některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže.

Co se týče programu Ovoce a zelenina do škol, je podle Jurečky uvedená cena maximální výše podpory a nemusí být tedy vyčerpána v celé výši. „Důležité také je, že cena v sobě zahrnuje i další související náklady, jako je například doprava do školského zařízení, náklady na balení, popř. úpravu ovoce a zeleniny krájením apod., proto jsou ceny uvedené v nařízení vlády ve většině případů trochu vyšší a nedají se porovnávat s cenami v obchodech,“ dodal Jurečka.

Jaká vodní díla ministerstvo připravuje

Další dotaz se týkal toho, kolik se postavilo vodních nádrží za dobu Jurečkova ministrování a kolik se jich postavilo za posledních 25 let. „Nemyslím ty, co se jen dostavěly po komunistech,“ upřesnil čtenář svůj dotaz.

Přesný počet vodních nádrží postavených za posledních 25 let nedokázal ministr z hlavy uvést. Prozradil ale, že ministerstvo zemědělství příští rok dokončí přípravu vodního díla Nové Heřminovy, dále plánuje pouze přípravu vodního díla Skalička v Pobečví a čtyř nádrží: ve Vlachovicích (Zlínský kraj), Pěčíně (Královéhradecký kraj), Senomatech a Šanově (Středočeský kraj). „V případě Skaličky jde o druhou etapu budování protipovodňové ochrany v oblasti horní Bečvy, což je vzhledem ke zkušenostem z roku 1997 i dalších let jedna z povodněmi nejohroženějších oblastí v ČR,“ dodal ministr s tím, že ministerstvo zemědělství nebude této vládě do konce jejího působení navrhovat ani rozpracovávat žádné další lokality.

Nemůžeme vyměnit lidská práva za možnost vyvážet zboží

Další čtenář upozornil na to, že Francie se shodla na zrušení sankcí. „Měli bychom ji následovat, nebo mají podle vás sankce stále nějaký význam? A měly vůbec nějaký?“ zajímalo čtenáře.

„Můj názor je – a já to opakuji stále –, že Česká republika nemůže vyměnit lidská práva za to, aby mohla například vyvážet zboží do Ruska,“ odpověděl Jurečka.

U výrobků s logem Klasa nebo Regionální potravina má zákazník jistotu, že kupuje kvalitní potravinu

„Jak je možné, že nyní proběhl test pochoutkového salátu, kde má být hlavní složkou šunkový salám, a ani v jednom z výrobků nebyl?! Neměl by být tento název nějak chráněn, tak jako špekáčky, aby výrobci nemátli spotřebitele? A mělo by být jasné, že tento salát přece nemůže obsahovat drůbeží separát, výrobní salám, dietní salám atd.,“ rozhořčil se další čtenář. Jurečka reagoval s tím, že testu na pochoutkový salát si sice nevšiml, nicméně si myslí, že je dobré, aby spotřebitel věděl, co a v jaké kvalitě kupuje. „Osobně mohu doporučit spolehnout se na označení potravin logem Klasa nebo Regionální potravina. U těchto výrobků má český zákazník jistotu, že kupuje kvalitní českou potravinu. Sám pak často a rád nakupuji u místních farmářů,“ odpověděl ministr.

Změnu názvu lidovci neplánují

Paní Růžičková chce volit lidovce, protože si podle ní vedou dobře, ale když to řekne svým vrstevníkům, diví se, proč chce volit „pánbíčkáře“. „Nemyslíte, že by vám pomohlo, kdybyste se nějak reformovali? Nemyslíte, že název křesťanští může mnoho mladých odradit?“ ptala se paní Růžičková. Jurečka odpověděl, že lidovci změnu svého názvu neplánují, ale může ve straně její poznámku zmínit.