„Z kůrovce se stalo bohužel politické téma, jelikož někdo, kdo měl celou situaci manažersky zvládnout, to nezvládl už v době, kdy ta možnost přemnožení kůrovce podchytit byla,“ kroutil nevěřícně hlavou Brabec. „Řešíme to až teď, jelikož to v podstatě dlouho bobtnalo. Vybobtnalo to dvěma důvody, že se sezóna rozběhla relativně brzy a kůrovec se vylíhl dřív, ale i proto, že ministr Milek začal tyto věci zjišťovat a zjistil, že rozsah je opravdu obrovský,“ odpověděl Brabec na otázku, proč toto téma vyvstalo až nyní, zda tím nechce vláda spíše odpoutat pozornost, že její vládu podpoří komunisté.

Poté ministr životního prostředí upozornil na to, že on sám o rozsahu tohoto problému také vůbec nevěděl, což překvapilo moderátorku, která vzápětí namítla, že je přece ministr životního prostředí, byl i v předchozí vládě a kůrovec se vyskytuje i v národních parcích, které má de facto Brabec na starosti. „Děkuju za tu nahrávku. Právě ministr životního prostředí má v kompetenci národní parky a tam rozhodně kůrovcová kalamita není,“ reagoval.

Podle slov Mariána Jurečky byl na problém Brabec několikrát upozorňován. „Já jsem něco takového na vládě slyšel poprvé v září 2017, kdy bývalý ministr Jurečka přinesl na vládu útlý materiál, kde se hovořilo o tom, že je kůrovcová kalamita a je potřeba udělat opatření,“ řekl s tím, že tedy očekával od ministra, že pokud vyhodnotil něco jako opravdu nebezpečný stav, bude jednat. „Není možné jen říct, že to přinesl na vládu. To přece musí vytvořit nouzový scénář,“ zdůraznil.

Jurečka však sám takovou kritiku odmítá. V úterním pořadu Události, komentáře na ČT24 vyzval ministra Milka, aby v případě, že má pocit, že způsobil nějaké vážné škody, na něj podal trestní oznámení. „Příčiny vznikly před 50, 80,100 lety a poslední roky byly extrémní v tom, že to byly teplé, suché roky, porosty chřadly a byly náchylné na napadení kůrovcem,“ vysvětloval Jurečka.

Podle Brabce je to ale akorát zaměnění příčiny s důsledkem. „Samozřejmě že tyto teplé roky tomu nepřispěly, ale odkážu na vyjádření děkana Lesnické fakulty Zemědělské univerzity v Praze, který sám řekl, že Jurečku varoval v roce 2016, že to bude velký problém v důsledku počasí,“ dodal s tím, že pokud něco dělal nebo Lesy ČR podnikaly nějaké kroky, tak nedostatečně.

„V roce 2017 to pravděpodobně přestalo být zvládnutelné. Kůrovec může mít v letošním roce až tři cykly a mohou jich přibýt během sedmdesáti dnů až tři miliony a už dnes požírají desítky tisíc hektarů,“ upozornil Brabec, který zopakoval, že na tento vážný stav se mělo reagovat už v roce 2016 a 2017.

„To už měly reagovat v krizovém režimu Lesy České republiky, informovat ministra zemědělství a ten, pokud usoudil, že to konvenčními prostředky nezvládne, že bude potřebovat dalších tisíc lidí, zahraniční dělníky a mimořádnou logistiku, tak měl proboha na tu vládu přijít a říct, že je to katastrofický stav. Jurečka se neměl spokojit s tím, že jej nikdo nevyslyšel,“ sdělil Brabec s tím, že tenkrát zprávu o kůrovcové kalamitě četl a také v ní stálo to, že se podnikají nějaké kroky.

„Pokud já bych dospěl na jeho místě k tomu, že nejsem schopen to sám zvládnout vlastními silami a že mi to přerůstá přes hlavu, tak bych už dávno na vládě řval a bušil na dveře a do stolu, že neodejdu, dokud mi neschválí krizové kroky,“ dodal.

Závěrem řekl, že jsme nyní v situaci, kdy akutně scházejí vyškolení lidé, kteří budou schopni jezdit s harvestory. „Oni ale dnes na tom trhu nejsou, ani v ČR. Nemají je ani smluvní partneři Lesů ČR. To je proto nyní jeden z krizových kroků, který jsme okamžitě rozjeli,“ uzavřel s tím, že se nyní snaží o to, aby se ve zrychleném režimu sehnalo na pomoc zhruba dva tisíce lidí. Hledat je prý budou především v zahraničí, například na Ukrajině či v Srbsku.