„Zotavování České republiky z pandemie udusila ruská válka na Ukrajině,“ píše se doslova ve zmíněné zprávě s tím, že inflace zůstává výrazně vysoká a společně s růstem životních nákladů způsobují značný společenský tlak.

„Trh práce zůstává napjatý a přetrvává zranitelnost způsobená přehřátým trhem s nemovitostmi. Nejistota je vysoká kvůli válce a představuje riziko pro ekonomiku, která bude dále klesat, a inflaci, která může ještě růst.“

Na zprávu MMF reagoval na svém Twitteru i bývalý ministr financí a zakladatel současné vládní TOP 09 Miroslav Kalousek. Již tradičně neměl s vládou Petra Fialy a jeho ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) žádné slitování.

„Mezinárodní měnový fond radí české vládě snížit deficity a ČNB radí zvýšit úroky,“ začal Kalousek svůj text krátkým souhrnem zprávy MMF.

Mezinárodní měnový fond radí české vládě snížit deficity a ČNB radí zvýšit úroky. A to zase ne, žádní cizáci nám radit nebudou! My si jdeme vlastní cestou, tohle je naše inflace a my ji nedáme! Odpovědná střední třída holt přijde o úspory. No a co? Koho to zajímá?

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) November 24, 2022

„A to zase ne, žádní cizáci nám radit nebudou,“ pustil se ale následně do ostřejšího, ironického tónu.

„My si jdeme vlastní cestou, tohle je naše inflace a my ji nedáme,“ parodoval bývalý ministr financí chování české vlády a status zakončil varujícím konstatováním.

„Odpovědná střední třída holt přijde o úspory. No a co? Koho to zajímá?“

V dalším textu se pak Kalousek vyjádřil ještě k případnému navyšování úrokových sazeb, jak o něm mluví zpráva MMF.

„Odborný aparát ČNB navrhoval bankovní radě úroky zvýšit o 0,75 %. Bankovní rada doporučení nepřijala. Je to jistě její právo, ale bylo to víc politické, než odborné rozhodnutí,“ nebyl s rozhodnutím ČNB evidentně spokojený Kalousek.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle Hospodářských novin začátkem listopadu dle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.

Dodejme, že zpráva MMF uvádí, že ekonomický růst v roce 2022 zpomalí na 2,3 procenta a v roce 2023 přejde do záporu na zhruba -0,5 procenta, protože kupní síla domácností slábne a firmy se v nejisté době bojí investovat. 

Očekává také zmírnění napjatého pracovního trhu poté, co se ekonomika ustálí a ukrajinští uprchlíci se začlení do pracovního procesu.

Předpokládá, že růst se do konce roku 2024 výrazně oživí, zejména díky spotřebě a vývozu.