Štrobl říká, že je na čase mluvit o katastrofě. „To už není kalamita, ale naprostá katastrofa. Když si vezmeme jenom rok 2018, bylo napadeno na 20 milionů kubíků dřeva po celé naší republice,“ říká. Podle Štrobla se kalamity vyskytovaly i dříve. A vysvětluje, kdo za to může: „Vždy to je záležitostí lesníka, to znamená, že pokud někde vznikla kůrovcová kalamita, tak to vždy bylo pro zanedbanou ochranu lesa na daném lesnickém úseku, kde se lesník málo staral, málo hlídal, nedodržoval sanitární minimum. To znamená čistotu v lese po těžbách, nebo když třeba vítr zlomil, vyvrátil nějaký smrk, a on to včas neuklidil, nechal tam namnožit tohoto brouka a v následujícím období si toho nevšímal. Potom se tento brouk vyvíjí geometrickou řadou a vzniká kalamita.“ Jako příklady kalamit z minulosti zmínil období světových válek, kdy byly lesníci odvedeni do armády a nemohli se o lesy starat.

Dále Štrobl tvrdí, že tvrzení, že za kůrovcovou kalamitu mohou klimatické změny, je nepravdivé. „Oteplování planety nemá s kůrovcem vůbec nic společného, pokud dodržujeme ochranu.“ A dodává: „Je to zástěrka, a nic jiného.“ Lesníci podle něj rozlišují tři stavy kůrovce, základní, zvýšený a kalamitní. Lesníci se snaží udržovat stav základní, kdy je kůrovec neškodný. „Kůrovce z lesů nikdy nevymýtíme, je to hmyz, který má obrovskou reprodukční schopnost, a my nejsme schopni ho nikdy vymýtit úplně tak, že by neexistoval,“ vysvětluje lesník. Že kůrovec zničí ojedinělé stromy je prý normální, děje se tak i z jiných příčin, jako jsou jiné druhy hmyzu, houby, vítr, námraza či sníh.

Dodal, že není politik čili že si čtenáři a posluchači nemají jeho slova vykládat jako podporu nějakého režimu. Ale prohlásil: „Do té doby opravdu lesníci dělali tu lesařinu na vysoké odborné úrovni. Do sametové revoluce, musím říct.“ Hlavní zlom byl údajně založení Národního parku Šumava.