Server podotýká, že až do roku 2017 stála komunistická strana na pokraji politického zájmu. Tam se dostala po roce 1989, po pádu komunistického režimu v zemi – a změnil to až Andrej Babiš (ANO), když se s komunisty dohodl na podpoře své vlády.

Na videokonferenci v loňském roce ujišťoval Vojtěch Filip představitele Komunistické strany Číny, že většina Čechů stojí o další rozvoj vztahů s nelidnatější komunistickou zemí světa.

„Všichni zúčastnění vědí, že toto prohlášení předložené předsedou Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) je nepravdivé. Zdá se však, že důležitým bodem je, aby Filip prokázal svou vlastní věrnost,“ napsal k tomu server. S tím, že prezident Miloš Zeman sice usiloval o větší spolupráci s Čínou, ale většina české společnosti na čínské komunisty hledí kritickým okem. A když Čína pohrozila, že předseda Senátu Miloš Vystrčil bude muset zaplatit vysokou cenu za to, že se vydal na Tchaj-wan, Čechy to většinou rozzlobilo.  

„Úcta, kterou čínským úředníkům projevil vůdce strany českých komunistů během videokonference loni v září, je šokující. ... Vzhledem k vazbám KSČM na čínskou komunistickou stranu se to zdá být jasným bezpečnostním rizikem pro malý členský stát NATO a EU,“ upozornil server.

Důkazem neblahého vlivu komunistů na českou politiku má být obrání armády o 10 miliard korun, které při jednání o rozpočtu prosadili právě komunisté. Politolog Jiří Pehe k tomu pro server poznamenal, že Babiš na jedné straně fakticky přizval komunisty k moci, když je požádal o podporu své vlády, ale na druhé straně se komunisty snaží držet v mezích. V Česku se vedou debaty o vyloučení Číny z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a debaty o výstavbě 5G sítí v Česku bez účasti čínské firmy Huawei.

To podle serveru to není po chuti prezidentovi Miloši Zemanovi, jenž spolu se svým týmem údajně upřednostňuje obchodní dohody s Ruskem a s Čínou, protože v těchto zemích se tolik nedbá na transparentnost těchto dohod.

Martin Hála z think-tanku Sinopsis tvrdí, že čeští komunisté se snaží prosadit politiku omezené suverenity České republiky ve vztahu k Číně, což v praxi znamená nedělat nic, co by se čínským komunistům opravdu nelíbilo.

„Jedná se o zajímavou variantu Brežněvovy doktríny omezené suverenity,“ uvedl Hála s tím, že Filip má jako dlouholetý komunista s podobnou politikou bohaté zkušenosti ještě z éry před listopadem 1989.