Válka na Ukrajině je stále v plném proudu a ruská média věnují pozornost dalšímu útoku dobrovolnických sborů spolupracujících s vládou v Kyjevě. „V Šebekinu se pokusili s podporou tanků prorazit asi dvě motorizované pěší roty. Na rozdíl od minulého pokusu se jim nepodařilo postoupit na ruské území,“ napsala agentura RIA Novosti. „Když bylo jasné, že není možné prorazit, začalo masivní ostřelování Šebekimo a dalších okresů oblasti Bělgorod a byl učiněn pokus zasáhnout správní centrum regionu dronem. … Místním úřadům se naštěstí podařilo rychle zorganizovat evakuaci, ale i tak bylo zraněno nejméně 11 lidí,“ pokračovala agentura.

V Moskvě se prý ve stejnou dobu konala konference s názvem: „Jakou Ukrajinu potřebujeme?" RIA Novosti přiznává čtenářům, že ukrajinský národ je dnes semknutější než dřív, jen je podle ruské agentury zvláštní, na jakých principech se semknul. Popsala je následovně: „A před očima se nám míchá ukrajinský národ na základě rusofobie, nenávisti ke všemu ruskému a ke všem Rusům. A dokud bude mít Ukrajina jako stát alespoň vzdáleně potenciál srovnatelný s tím současným, Rusko nebude moci klidně existovat a rozvíjet se. Pouze s Ukrajinou zbavenou pravicových idejí může Rusko zasednout k jednacímu stolu. K tomu je ale ještě dlouhá cesta,“ napsala agentura.

Server Kyiv Post napsal, že ruské síly zasáhly při obraně Bělgorodské oblasti civilní vůz sedan Renault v domnění, že jde o auto s ruskými osvobozeneckými silami. Dva civilisté kvůli tomu zemřeli.

Podle některých ruských proválečných blogerů Ukrajinci svými útoky v Bělgorodské oblasti odvádí pozornost od toho, kdy se opravdu rozjede ukrajinská protiofenziva.

Li Chuej, zvláštní představitel Pekingu pro euroasijské záležitosti, v této době volá, že je čas přestat posílat zbraně na Ukrajinu. Místo toho je prý čas hledat mírové řešení války na Ukrajině.

„Pokud chceme skutečně zastavit válku, zachránit životy a dosáhnout míru, měli bychom přestat posílat zbraně na bojiště," řekl Li v pátek novinářům v Pekingu. Na jeho slova upozornil server katarské televize Al-Džazíra. „Bolestné poučení z toho, jak se ukrajinská krize vyvinula do současného stavu, si zaslouží hluboké zamyšlení všech stran,“ pokračoval. Mezi oběma stranami podle čínského diplomata stále existují styčné body. „Obě strany si ještě zcela nezavřely dveře k mírovým rozhovorům," zdůraznil Li.

Čínský diplomat svým voláním po konci vyzbrojování Ukrajiny mířil především vůči Západu a Spojených státům, které prý už poslaly na Ukrajinu zbraně za 37 miliard dolarů.

„Většinu z této částky tvoří zbraňové systémy, miliony kusů munice a nábojů a řadu nákladních automobilů, senzorů, radarů a dalšího vybavení, které byly staženy ze skladů Pentagonu a rychle odeslány na Ukrajinu,“ napsal server katarské televize.

Sliby, že pošlou zbraně na Ukrajinu, ať už drony či lehké tanky, zaznělo u Velké Británie, ale konkrétně i z Paříže. A z Berlína.

„Navzdory počátečnímu váhání poskytnout Kyjevu smrtící zbraně se Německo stalo jedním z největších dodavatelů zbraní na Ukrajinu, včetně bojových tanků Leopard 1 a 2 a sofistikovaného systému protivzdušné obrany IRIS-T,“ uvedla televize Al-Džazíra.