Důležitý poznatek na úvod, který zmínila sama Lauder, je ten, že nikdo vlastně neví, k čemu opravdu během Silvestra došlo. Média pouze informovala o tom, že došlo k řadě útoků, z nichž je několik desítek podezřelých a některé z těchto útoků spadají do kategorie sexuálního násilí.

O skutečnosti

Jako první dostal slovo Petr Kolář. Podle něj nejsou tyto události až tak zlomovými, jak se mohou pro mnohé zdát. „Přijde mi, že možná díky těmto incidentům se vrátí do politického tématu nějaké racio a vrátí se naše politická evropská elita k racionální debatě o tom, jak vlastně ten problém pojímat,“ řekl Kolář a dodal, že doposud vlastně nikdo neřešil skutečnost, že do Evropy opravdu přichází mnoho nezadaných mladíků v plné síle.

„Trochu odmítáme vidět skutečnost, že ne všichni přicházejí opravdu s těmi nejčistšími úmysly,“ řekl Kolář s tím, že jsme si prošli dlouholetým vývojem, který tito příchozí neabsolvovali a vlastně vůbec naše hodnoty neznají. „Měli bychom jim vysvětlit, kam přišli, co máme všechno za sebou, kolik potoků krve, řek, moří krve, tady muselo protéct Evropou, než jsme se k tomu stavu vzájemné tolerance dopracovali.“ Dodal, že by příchozí tyto pravidla a hodnoty měli respektovat, jelikož my o ně přijít nechceme.

„Najednou je tady skupina mladých mužů, kteří jsou identifikováni jako muslimové, kteří jsou v antipropagandě, která je proti uprchlické vstřícnosti, používáni jako důkaz toho, že ti, kteří byli proti jejich přijímání, měli pravdu,“ řekl Kolář. Ohledně kompatibility islámu s evropskou kulturou lze podle něho polemizovat. Ti lidé, co přišli a dopouštějí se tu násilí, však nemají svůj základ ani v našich hodnotách, ani v islámských.

O silvestrovské noci

Kolář rozhodně násilí ze silvestrovské noci nepovažuje za důkaz nebezpečnosti migrantů. „Já jenom vím, co je to davová psychóza,“ řekl a dodal, že i my máme takové příklady davového násilí a vždy pak záleží na interpretaci. „Musíme si připustit, že ti, co jsou od začátku proti přijímání uprchlíků, by byli úplně impotentní, kdyby tuto událost nevyužili.“ Proti uprchlíkům pak nebrojí jen extremisté, ale i vysoce postavení politici, jako je například slovenský premiér Robert Fico.

„Já od začátku říkám, že naše společenství, které máme to štěstí, že sdílíme, je postavené na několika základních pilířích, kam patří také vláda práva,“ uvedl Kolář s tím, že právo musí být spravedlivé na všechny strany a zmínil, že veřejná debata se vlastně vede pouze v extrémech, nikoli v žádném racionálním středním proudu.

O důvěře a islamobijcích

„My žijeme ve svobodné společnosti, navíc žijeme v době, kdy sociální sítě začínají nahrazovat média, protože lidé už přestávají věřit nejenom institucím státu a politikům, ale přestávají věřit i médiím,“ dodal Kolář. „A teď si vemte, že to nejsou jenom trollové, kteří na těch sociálních sítích dávají svoje moudra, ale tady moudruje kdekdo. Tady se toho zmocní člověk s akademickými tituly vepředu i vzadu před svým jménem a klidně bezostyšně ve veřejnoprávním rozhlase ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekne, že imigrační krizi do Evropy organizují Spojené státy, protože chtějí Evropu oslabit,“ citoval Kolář Robejška, který svůj argument obhájil tím, že z pozice amerického politika by postupoval stejně. Kolář ještě dodal, že Robejšek pro něj patří do stejné skupiny lidí s Martinem Kovničkou či Tomiem Okamurou.

„Nemůžete dělat A, aniž byste domyslela to B, tedy chcete-li se chovat velkoryse a vstřicně, musíte tomu nastavit nějaká pravidla,“ řekl Kolář o Merkelové s tím, že ji sice mnohdy kritizuje, je stále však jeho oblíbenou evropskou političkou. Varoval však před tím, abychom „házeli všechny do jednoho pytle“ a že několik desítek výtržníků a násilníků nedělá obraz celé kulturní skupiny. Ti násilníci podle něj totiž rozhodně nejednali „v souladu se svým náboženstvím“ a měli by být „ostrakizováni i tou svou muslimskou komunitou“.

„Když se podíváte na pana Konvičku, toho hlavního islamobijce tady, tak to je přece macho jako prase s prominutím, on se moc neliší od těch mládenců, co tam osahávají ty dívenky,“ řekl Kolář. „Tenhle islamobijec se chlubí tím, že není rasista, protože spí s prostitutkami romského původu a jaksi je proti muslimům proto, že jim bílé ženy roztahují nohy, když sem přichází. To jsou výrazy pana Konvičky, takže v čem se liší pan Konvička jako hlavní islamobijec od těch sprosťáků a hulvátů a nemravů, kteří obtěžují mladé ženy v Kolíně?“ uzavřel svou úvodní řeč Kolář.

O islámu obecně, což však úplně nelze

Následně se ke slovu dostal Ostřanský a hned na úvod řekl, že islám je tak široký a pestrý, že není jednoduché islám zobecnit. Pokusil se vyvrátit obecnou představu, že muslimové všechno, co činí, činí ve jménu islámu. „Islám jako nějaký software, muslim jako hardware. Já tady používám to klišé 'šariatský kyborg', muslim není 'šariatský kyborg' samozřejmě,“ řekl Ostřanský. Dodal, že samozřejmě existují ortodoxní muslimové, existují však i volně smýšlející muslimové a podle Ostřanského má běžný muslim o islámu méně informací, než facebookový islamobijec. „A poté se nestačí divit, když se potkává s některými českými konvertity, horlivými.“

„Šátek jako znamení útlaku, šátek jako znamení emancipace, obojí je pravda,“ uvedl Ostřanský a dodal, že záleží na výkladu té které kultury, té které země, té které komunity a pro oba pohledy je dostatečné množství argumentů. „Člověk chce být utvrzován v tom, co již ví a co zastává,“ řekl Ostřanský a dodal, že nejvíce informací o islámu na internetu je vždy o vztahu žen a islámu a pak konspirační teorie. Porušování lidských práv existuje, muslimské feministky však tvrdí, že vychází ze špatného výkladu islámu.

„Víte, konec světa nenastane. To je velmi aktuální téma,“ řekl Ostřanský s tím, že Islámský stát hlásá konec světa, nehlásá ho však v arabštině, protože tam by mu nikdo nevěřil. Islám však kdysi předpověděl, že koncem světa bude konzumní kultura, což je také jeden z důvodů, proč ortodoxní islám vyžaduje zahalování. Avšak názory na dané téma se napříč náboženstvím liší. Přičemž salafisté vykládají islám tak, že z mužů dělají „samečky“, kteří se nedokáží udržet a nevrhnout se na odhalenou ženu.

Jak je to s tím násilím?

Události v Kolíně nad Rýnem podle něj samozřejmě s islámem souvisí, zároveň s nimi však také nesouvisí. „Protože na jedné straně je třeba říct, že z hlediska islámu je to nepřijatelné,“ řekl Ostřanský. Islámské právo, které by mělo být směrodatné pro všechny muslimy, totiž povoluje pouze manželský sex, ostatní druhy pohlavního styku jsou trestné. Manželství si však mnoho muslimů nemůže finančně dovolit, což pak přináší sexuální frustraci. „Pokud chceme být striktní, islámské právo má k masturbaci záporný vztah, ale v krajních případech ji povoluje.“ Existuje však i zvykové manželství, které neplatí na papíře, platí však před bohem a jedná se o svazek z lásky, který umožňuje mít předmanželský pohlavní styk. „No a když se řekněme ta velká sexuální frustrace mnohých migrantů zkombinuje s naprosto nerealistickými, přehnanými představami o Evropě a Evropankách, tak to může být dost děsivý koktejl.“

O domácím a sexuálním násilí a násilnících

„Nepotřebujeme, aby nám přistěhovalci znásilňovali ženy, znásilníme si je sami,“ uvedla Lauder touto, jak sama uznala nevhodnou, vsuvkou třetího hosta, Jindřišku Krpálkovou.

„Přibližně každá třetí žena v Evropě se setká s nějakou formou sexuálního násilí,“ zmínila Krpálková výsledky celoevropského výzkumu. „Docela hodně českých mužů vám řekne, že ne znamená ano,“ zmínila, jak to máme v České republice se sexuálním násilím, které české zákony nepovažují za tak velký problém. „Když policie nebo soudy řeší tyhle věci, tak strana poškozená, strana té oběti, musí dokazovat, že se dostatečně bránila, že dostatečně dávala najevo, že nesouhlasí a že třeba tam opravdu byla vážná pohružka a tyhlety věci,“ poukázala Krpálková na naprosté nedostatky v zákoně.

Domácí násilí totiž není soukromá, nýbrž veřejná věc a mnohé jeho oběti jsou mu vystaveny pravidelně a od svých blízkých. „Dokonce víme i přece o tom, že matky mlčí o znásilňování svých dcer,“ upozornila Krpálková s tím, že opravdu nejsme v tomto směru tak vyspělou společností, jak si myslíme. Jen za rok 2014 bylo v České republice nahlášeno přes 600 brutálních znásilnění, řešilo se však jen 300. Spousta žen to prostě ani nikdy neřekne či nenahlásí.

Lauder pak připomněla nedávný průzkum, ze kterého vyšlo, že velké množství lidí v České republice zastává názor, že si za znásilnění mohou ženy v mnohém samy. Krpálková potvrdila, že taková je zkrátka skutečnost. „On totiž muž si to zjednodušuje, protože si myslí, že pokud je ta žena příjemná, tak to automaticky znamená, že s ním chce jít do postele.“

„To, že se žena chce líbit, to, že se chce bavit, to přece ještě neznamená, že chce být znásilněna,“ řekla Krpálková a dodala, že za 30 let svojí práce takovou ženu nepotkala.

Bylo to tu vždy

Pak nastal prostor pro dotazy posluchačů a hned první paní se zeptala, proč nebyla řeč o tom, že takové podobné sexuální útoky proběhly nejen v jiných městech po celé Evropě, staly se však i již dříve například ve Švédsku a jinde. Do toho vstoupila přítomná socioložka Jiřina Šiklová slovy „Byla jste někdy na spartakiádě?“, čímž upozornila na skutečnost, že se takovéto davové útoky odehrávaly i dříve v minulosti.

Poznámky se chopil Petr Kolář, který řekl, že kdyby se to všechno řešilo rovnou, tak bychom se nikdy nedostali tam, kde jsme teď, tedy že „přehnaná politická korektnost“ pak nahrává do rukou krajní pravici. „To je teze exprezidenta Klause, pokud vím, že tito noví sociální konstruktéři a inženýři chtějí vytvořit nový evropský národ,“ řekl Kolář a popsal ono zatajování těchto událostí jako „střelbu do vlastních nohou“. Média však mnohdy zatajují informace, které by mohly vyvolat „zbytečný rozruch“. „Ono není opravdu na sexuálním násilí vůči ženám nic islámského,“ dodal.

„Jako Evropana mě na tom nejvíce irituje to, že my sami nedokážeme už dnes aplikovat tu úroveň naší civilizovanosti i na to, že odhadneme, a ti naši volení zástupci, instituce státu, státní úředníci, policie, že nedokážou odhadnout, kde už opravdu dochází ke společensky nebezpečnému chování skupiny obyvatel proti jednotlivcům nebo jiné skupině obyvatel. Kdy už to je organizované, kdy už se domlouvají prostřednictvím internetu, kdy se na něco chystají a potom to jdou provést,“ rozvedl svou poznámku Kolář a dodal, že jej tato skutečnost traumatizuje. „To, že žena i v tom evropském kontextu naší kultury je vnímaná jako lovná zvěř, to je skutečnost,“ řekl a zmínil francouzského klasika Jeana Jacquese Rousseaua, který napsal: „Žena není stvořena, aby prchala, a když prchá, přeje si být chycena."

Krpálková dodala, že nikdo nemluví ani o tom, že i mezi uprchlíky jsou ženy, jež jsou obětmi znásilnění, nejen ze strany uprchlíků, ale i ze strany těch, kteří jim mají pomáhat. Na to Lauder zmínila, že existuje takový případ zmíněný v The New York Times, kdy maďarský bachař zbil Syřanku za to, že mu nebyla po vůli a že si někteří převaděči nechávají od žen platit sexem.

Lze od islámu beztrestně odejít?

Další posluchačku zajímalo, zda se nějakým způsobem řeší ochrana těch, kteří od islámu chtějí odejít a zda existují statistiky o domácím násilí mezi muslimy v Čechách. Slova se chopil Ostřanský a začal vysvětlovat, že podle něj neexistuje „muslimské domácí násilí“ či „muslimská krutost“, vždy se jedná o jednotlivce. Dále zmínil, že je pravdou, že jsou země, kde za odchod od islámské víry hrozí trest smrti, jsou však i země, kde za to člověku hrozí pouze lynč ze strany jeho sousedů.

Čím nás mohou obohatit?

Následně se jeden z posluchačů zeptal, kam se poděl zlatý věk muslimské vzdělanosti, čím nás může tato muslimská kultura obohatit a jak to, že jsou muslimové pro zavedení práva šaría, které nadřazují právnímu státu. „Čím nás můžou tihle muslimové obohatit, když naše kultura dala světu krásno, dobro a tak dále?“ ptal se muž, který se následně označil za zlého válečného štváče.

Slovo si vzal Ostřanský a vysvětlil, že aby muslimové odsoudili právo šaría, museli by popřít vlastní náboženství, vlastní historii. Právo šaría je však nadřazené právnímu státu v naprostém minimu islámských zemí, například v Saúdské Arábii či Íránu, většina islámských zemí však přejala západní právní model. Dodal ale, že zlatý věk islámu opravdu skončil, důvody však nezná. Na otázku, čím nás dokáží muslimové obohatit, však odpověď nezná. „To se můžeme ptát, čím nás dokáží obohatit Ukrajinci,“ uvedl příklad a dodal, že obohatit nás mohou konkrétní lidi, problémy však také mohou vyvolat konkrétní lidi. Kritizoval také to, že o celé migrační krizi média informují velmi obecně.

Kolář navázal na Ostřanského a dodal, že na individualitě je postavená celá evropská civilizace. „Středem všeho jste vy, jako jednotlivec a vaše práva jsou základem, na čem je vystaven ten systém,“ řekl a dodal, že zobecňování není správné. „To nepřisluší jistě lidem, kteří přicházejí na debatu do Knihovny Václava Havla, já bych to čekal od někoho, kdo si vyholí lebku a protože má pocit vlastní nedostatečnosti, tak se začlení do nějakého stáda a řekne, že on je lepší, protože je bílý, než ti, kteří mají jinou barvu nebo mají jiné názory. Prosím, posuzujme každého jednotlivě,“ dodal a vysvětlil, že dobří a špatní lidé jsou všude bez ohledu na státní příslušnosti, rasu, náboženství.

Podle Koláře je však nepřijatelné, aby kdokoliv, kdo žije v našich zemích, nadřazoval právo šaría nad právem konkrétní země. Je tedy nutné právo vynucovat a zároveň mít přehled o tom, co jednotliví imámové káží ve svých mešitách.

Krpálková se následně zajímala, jakým způsobem byly ve výzkumu, který pan válečný štváč Lubomír zmínil, položeny otázky. Zmínila, že pokud by byly správně položené otázky, tak by se Evropané také zřejmě drželi výkladu Bible, na což opět z publika reagovala Šiklová se slovy, že 90% lidí stejně Bibli nezná, s čímž Krpálková souhlasila.

Následně začala uvažovat nad tím, proč sem vlastně ti migranti jdou. „A my máme nějaký ten zlatý věk?“ ptala se publika i sama sebe. „Je to nějaký zlatý věk, co teď máme? Všechno to násilí, ty mocenské věci, ty rozvody, tu výchovu dětí, školství, já nevím, ať se podívám na jakékoliv téma, je tohle prosím vás zlatý věk?“

Ostřanský poté dodal, že je nutné si uvědomit, že všechny ty šariatské hlídky, šariatské soudy apod., jsou výplodem salafistů, což je krajní výklad islámu. Zároveň dodal, že je naprosto normální, aby měl stát zájem na tom, co imámové káží a zmínil případ „Kapitána Hooka“, imáma Abu Hamzy. „Protože v Egyptě za jeho militarismus a štvavé kázání mu hrozil trest smrti, tak získal azyl ve Velké Británii, protože byl přece jenom pronásledován,“ řekl Kolář s tím že „to byl fanatik se skleněným okem“, který nyní čeká na soud v USA. „Proč to říkám, fanatik, kterému reálně hrozil trest smrti za náboženský fanatismus, získá azyl,“ dodal. Zkrátka je nutné mít přehled o tom, kde kdo a co káže a není to žádný útok na náboženské svobody.

A co legie?

Pak se z publika zvedla slečna s dotazem, zda mohou sami migranti udělat něco pro to, aby uklidnili situaci v Sýrii, vzhledem k tomu, že sem jde velké množství mladých mužů. Kolář, který již v úvodu zmínil, že je možné založit legie, protože je přesvědčený, že mnoho z příchozích by nejradši vzalo zbraně do ruky a jalo se osvobozovat svou zem, se chopil odpovědi a vysvětlil, že nejdřív je však třeba něco vytvořit pro to v místě prostředí, nikdo však úplně neví, proti komu by měli bojovat. Jedno je však jasné a to je skutečnost, že to bude stát hodně peněz.

V závěru se zapojil Ostřanský s tím, že je možné, že si v současnosti Bašár Asad uvědomil, že bude jednodušší změnit hranice Sýrie a zachovat si menší, homogenní a lépe spravovatelné území.  

• Další reportáž ČTĚTE ZDE