Když se Boris Johnson stal předsedou vlády, oznámil, že Velkou Británii vyvede z EU ke 31. říjnu. Za každou cenu. Na rozdíl od své předchůdkyně v úřadu Theresy Mayové, která se neúspěšně snažila poslance přesvědčit, aby podpořili dohodu vyjednanou s EU, si Johnson řekl, že britský parlament obejde.

Požádal britskou královnu Alžbětu II., aby posvětila jeho záměr na vyhlášení parlamentní pauzy, tak aby poslanci neměli příliš mnoho času reagovat na tvrdý brexit. Její Výsost Johnsonův plán posvětila.

Je třeba dodat, že Johnson odmítal, že chce vyhlásit parlamentní pauzu kvůli tvrdému brexitu. Prý si přál řešit především domácí problémy.

Ale poslanci zareagovali takřka bleskově. Ještě před vyhlášením parlamentní přestávky schválili zákon, který Johnsonovi fakticky tvrdý brexit zapovídá. Zákon projednala i horní komora britského parlamentu a podle informací agentury Reuters ho podepsala i britská královna, takže je platný a Johnson se jím musí řídit.

V praxi to znamená, že Britové mohou odejít z EU, ale nesmí se tak stát bez dohody.