Kritik EU přišel diskutovat se zastáncem evropské integrace. A takhle to dopadlo

13.12.2013 15:01 | Zprávy

Být, či nebýt součástí Evropské unie? To byla hlavní otázka dalšího dílu Debatního klubu pro člena Strany svobodných občanů Víta Jedličku a Jakuba Jandu, který působí jako politický komentátor a v think-tanku Evropské hodnoty. V debatě se hovořilo mimo jiné o nekompetentních českých politicích, kvůli nimž prý ČR přijímá nesmyslné regulace.

Kritik EU přišel diskutovat se zastáncem evropské integrace. A takhle to dopadlo
Foto: hk.svobodni.cz
Popisek: Vít Jedlička

Hned v úvodu debaty byla řeč o tom, do jaké míry Evropská unie zajišťuje svobodný obchod a do jaké míry je tedy pro ČR výhodný. „Já si myslím, že ten trh, jak je nastaven, není výhodný příliš, protože se nejedná o svobodný trh, ale jedná se o jednotný trh. To znamená, že ten trh je plný všech možných regulací, což vidím jako velmi negativní na Evropské unii. To, že se podařilo vyhnat to slovo svobodný a nahradit ho slovem jednotný považuji za zlo, kterému je potřeba čelit…Je to něco, co významně škodí hospodářství jednotlivých států unie, ale i států EFTA (Evropské sdružení volného obchodu – pozn. red.), protože té regulace je přespříliš. Je to nějakých pět tisíc správních aktů, které regulují podle mě v naprosto drtivé většině případů zbytečně obchod,“ řekl Vít Jedlička.

Přespříliš regulovaný trh

„V čem není svobodný?“ ptal se Jakub Janda. „Je přespříliš regulovaný," zopakoval Jedlička. A dodal: „Je tam nějakých sto tisíc směrnic celkově v Evropské unii a jen k tomu trhu se vztahuje téměř pět tisíc směrnic, které různým způsobem ten trh deformují…  Tyto směrnice pobírají hospodářský růst tempem 3, 5 procenta HDP ročně. Jsou skutečně velmi škodlivé pro naši prosperitu a pro to, aby se nám dobře dařilo. To je jeden ze zásadních problémů, který já s Evropskou unií mám. Ona pod rouškou svobodného obchodu reguluje všechno, co může, a významně tím škodí,“ odpověděl Jedlička.

„Vy říkáte, že unie reguluje. Koho myslíte tím, že reguluje?“ dožadoval se odpovědi Janda. „...Evropská komise vymyslí nějakou regulaci, kterou schválí Evropská rada…,“ nedokončil reakci Jedlička.

„Já určitě souhlasím s tím, že je regulací hodně. Nedokážu říct, že je jich moc, nebo málo, protože se necítím být úplně kvalifikovaný na to říct nějaký počet, který je adekvátní, ale to, proč bych hájil vnitřní trh a jeho formu fungování v obecné rovině, je to, že ten vnitřní trh musí fungovat pro ty státy, které jsou velmi rozdílné….Takže vy si představujete, že by ta regulace podle vaší vize nemusela existovat a pak by ten trh mohl fungovat…,“ konstatoval Janda.

Většina regulací vzniká na objednávku

„Valná většina těch regulací vzniká na objednávku zájmových spolků. To, že dnes nesmíme používat žárovky, není výsledkem boje proti klimatu. Je to výsledek toho, že společnost Osram lobovala u institucí Evropského parlamentu společně s dalšími společnostmi, které vyrábějí úsporné žárovky, aby protlačila, aby se na celém kontinentě musely vyrobit žárovky….Je to to, čemu se říká propojení byznysu a státu. To, co dřív nemohly korporace provádět na celoevropské úrovni, musely prosazovat v jednotlivých státech…Ale tam se nejedná jen o takovéto jednoduché regulace, je to třeba i patentové právo, prodej léků, omezení zahrádkaření…Hlavní premisa, že to je pro naše dobro a že to nevzniklo na objednávku nějaké zájmové skupiny, aby na tom vydělala peníze, je podle mě zásadní…Já říkám, že ty regulace tam nejsou pro naše dobro, že jsou pro dobro těch organizací, které ty regulace psaly,“ řekl člen Strany svobodných občanů s tím, že existuje minimum úředníků, kteří napsali nějaký zákon. „Valná většina vzniká na stolech velkých korporací,“ upřesnil Jedlička.

„Chci vědět, z čeho vycházíte, když říkáte, že většina regulací vychází ze stolů velkých korporací?“ zeptal se zastánce evropské integrace.

Brusel - další zlo

„To je moje osobní zkušenost, kterou jsem zaznamenal třeba i v českém parlamentu. Myšlenková aktivita zákonodárců je minimální. Třeba dvacetimilionové kauce pro distributory paliv vznikly na stole společnosti Shell. A když se podíváte na sérii ekonomických zákonů, tak zjistíte, že drtivá většina z nich, které mají dopad na trh, jsou výsledkem lobbingu nějakých firem. Nemyslím si, že na úrovni Bruselu je to významně jiné než v Čechách. Ten tlak je jak na národní, tak na nadnárodní úrovni. Pro mě je Brusel další zlo, jak se tento lobbing velkých firem prosazuje na celém kontinentu. Vy třeba také nemůžete tvrdit, že když se vyměnily žárovky, je v nich rtuť a je to významná zdravotní hrozba, že někdo chtěl bojovat se změnou klimatu. Pod různými nálepkami se dělají různé nesmysly, které různým zájmovým skupinám přinášejí neoprávněné zisky,“ vysvětlil Jedlička.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kup

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tři dodatečná vyšetřování. Eurokomise ještě přitvrdila proti Muskovi

21:19 Tři dodatečná vyšetřování. Eurokomise ještě přitvrdila proti Muskovi

Evropská unie opět přitvrdila ve svém vyšetřování sociální sítě X Elona Muska a žádá po ní vydání in…