Jedním z prvních českých politiků, který se k této záležitosti vyjádřil, byl předseda Svobodných Libor Vondráček. Ve svém prohlášení zdůraznil dlouhodobou snahu jeho strany chránit všechny projevy svobody a varoval před nebezpečím, které může plynout z unáhlených legislativních kroků po tragických událostech.

"Po hrozném atentátu na slovenského premiéra, který jsme jako jedni z prvních odsoudili, jsme varovali, aby se další obětí atentátu nestala práva nevinných občanů," uvedl Vondráček. "Varovali jsme před tím, aby se pod emocemi a v reakci na atentát nebudoval policejní stát, který bude plošně omezovat právo legálně držet zbraň či jiná práva."

Podle Vondráčka sice na Slovensku zatím nedošlo k plošnému omezování práva legálně držet zbraň, přijetí zákona "LEX atentát" je však velkým varováním i pro Českou republiku. "Nedopusťme u nás, abychom kvůli jednomu šílenci, který si vždy, i nelegálně najde cestu, jak páchat zlo, omezovali právo shromažďovací nebo jiná práva všech bezúhonných občanů," apeloval předseda Svobodných.

Slovenský zákon, který reaguje na květnový atentát na premiéra Roberta Fica, zahrnuje například rozšíření důvodů k zákazu shromáždění v blízkosti významných budov a bydlišť politiků, zvýšení pokut za přestupky proti shromažďovacímu právu a rozšíření státní ochranky na předsedy parlamentních stran. Tento zákon vyvolal kritiku ze strany opozice i lidskoprávních organizací, které varují před potenciálním zneužitím moci a omezováním demokratických práv.

Předseda Svobodných, Libor Vondráček, apeluje na české občany a politiky, aby se poučili ze slovenské zkušenosti a neumožnili, aby tragické události vedly k omezování základních svobod. Varování před unáhlenými legislativními kroky zdůrazňuje důležitost rovnováhy mezi bezpečností a ochranou práv občanů.