„Současné Putinovo Rusko pro USA už není tou bezproblémovou zemí z roku 2002, kdy podle Gallupova ústavu 66 procent Američanů vnímalo Rusko pozitivně a pouze dvě procenta v něm viděla hrozbu. Dnes, podle dat z letošního února, je naopak americké hodnocení Moskvy už většinově (65 procent) negativní a 39 procent Američanů si myslí, že ruská vojenská síla pro USA představuje hrozbu. V žebříčku „hrozeb“ – od nejnaléhavějších k méně vážným – nicméně v očích Američanů vše přebíjí mezinárodní terorismus, možný rozmach infekčních chorob, konflikt v Sýrii, Severní Korea a rovněž Číny se Američané bojí o trochu více než Ruska,“ píše Anýž.

Sami se musíme víc snažit

Většina Američanů je navíc podle průzkumů přesvědčena, že by Spojené státy měly ve snaze porazit Islámský stát spolupracovat s Ruskem. Trumpovi voliči navíc podle všeho věří, že by se každá země měla starat sama o sebe, jak nejlíp umí, samotné Spojené státy nevyjímaje. Proto může EU jen němě hledět na vyjádření Donalda Trumpa, že by USA musely zvážit případnou pomoc spojeneckým pobaltským zemím, pokud by snad Moskva spustila nějakou operaci proti některé z těchto zemí.

„A nenechme se mýlit, vyjádření Newta Gingriche, který Trumpa v jeho kandidatuře podporuje, o Estonsku coby nějakém ‚předměstí Petrohradu‘ nám sice zde v Evropě může znít mimořádně nebezpečně a konkrétně v Česku až s příchutí mnichovské zrady, ale zhruba totéž – čili otázku ‚a co má být?‘ – lze vyčíst z reakce Trumpových voličů, když s nimi mluvíte o tom, jak Vladimira Putina a jeho obnovený zájem o sféry vlivu vidíme odsud ze střední Evropy. Jakýs takýs pokus o účastné mlčení je ještě tou lepší reakcí,“ podotýká redaktor.

Analytik Jiří Čáslavka, kandidující do Senátu za TOP 09 a Starosty, k tomu v tomtéž deníku poznamenává, že Trumpova slova musíme brát vážně, a pokud se chceme spolehnout na pomoc USA jakožto Spojenců v NATO, měli bychom do Aliance přispívat přesně takovou částkou, k jaké jsme se zavázali. Jinak riskujeme, že Donald Trump v Bílém domě rozhodne, že nám nebude pomoženo, až to budeme potřebovat.

„Musíme začít o dost více investovat do své vlastní obrany, jedině tak totiž své partnery přesvědčíme, že nejsme černými pasažéry. Ve druhé řadě bychom se měli snažit posílit své vztahy se Spojenými státy. A v neposlední řadě bychom měli usilovat o to, aby se EU posílila jako bezpečnostní komunita,“ apeluje na čtenáře Čáslavka. Toho by si prý měli být vědomi i politici, kteří vedou tuto zemi.