Současná situace v Německu z hlediska propagandy a svobody slova připomíná Petru Bystroňovi, předsedovi bavorské sekce Alternativy pro Německo, situaci v době komunismu v Československu. „Je to obdobné v tom, že máme podobnou atmosféru ve společnosti. Dlouhodobě je nám prezentována určitá oficiální pravda v médiích politiky a lidé v dennodenním životě zjišťují, že realita je úplně jiná. Je to jako za komunismu, kdy nám tvrdili, že je všechno perfektní a pak šel člověk do obchodu a nebyl tam ani hajzlpapír. Tady to vidíte třeba na tom jak se říkalo, jak se krásně zachránilo Řecko, zachránilo euro a přitom všichni vědí, že se nic nezachránilo. Problém se jenom posunul a zakryl,“ uvedl Bystroň.

Nejlépe je to podle něj ale vidět na uprchlické krizi. „Tam už nám rok politici v médiích vykládali, že určitě potřebujeme migranty, že jsou kvalifikovaní a bude to perfektní pracovní síla. A po roce Manager magazin zjistil, že třicet největších koncernů zaměstnalo 54 osob z toho jednoho a půl milionu migrantů, kteří minulý rok přišli. Z nich padesát pracuje na německé poště a třídí dopisy,“ upozornil. Lidé mají podle názoru Bystroně strach určité věci říkat nahlas. „U všeho, co se týká politické korektnosti, si dávají pozor před kým to říkají, nebo o tom raději nemluví. A to je úplně stejná situace jako koncem osmdesátých let u nás,“ domníval se.

Svobod ubývá, atmosféra se utužuje

Mohlo by to dojít až tak daleko, že člověk kvůli svým názorům může přijít o práci. „S tím se členové Alternativy setkávají denně, stejně jako za komunismu. Samozřejmě, že to srovnávám z osmdesátými lety, nikoli těmi padesátými,“ objasnil. Kdy nastal nějaký bod zlomu? Podle Bystroně to byl postupný pomalý proces. „V Česku jsme si zažili v devadesátých letech nevídanou svobodu. Taková nebyla ani tady v Německu. Pomaličku těch svobod ubývá a atmosféra se utužuje. Stejně tak je to v Německu,“ řekl Bystroň.

Dalším tématem rozhovoru Lenky Klímkové s Petrem Bystroňem byla radikalizace muslimů přes internet. „ISIS pracuje velmi profesionálně se sociálními sítěmi, oslovuje mladé lidi a z jejich pohledu se jim to daří velice dobře. Což je samozřejmě důvod k zamyšlení pro nás pro všechny,“ sdělil předseda bavorské AfD. Následně odpovídal na dotaz, zda se podaří integrace migrantů, jak ji plánuje německá vláda. „Německo je velmi bohatá země. Když se do toho vrhneme a dáme do toho všechny finanční prostředky, případně si na to i půjčíme, nakonec se povede určité procento migrantů integrovat. Odhady počítají s tím, že po pěti letech těchto intenzivních snah by snad i polovina z nich mohla někde pracovat,“ vysvětlil Bystroň, který uvedené číslo ovšem nepokládá za úspěch. „Sedmdesát procent migrantů z Afghánistánu je negramotných. I z té Sýrie jich je negramotných 15 procent a úroveň absolventů syrských škol v osmé třídě odpovídá třetí třídě německé školy,“ upozornil.

Jak správně říká Orbán: Migranty nepotřebujeme a nechceme

Otázka podle něj vůbec nezní, jestli se integrace může povést, ale zdali to vůbec chceme a potřebujeme. „Na to odpovídá dobře Viktor Orbán. Migranty vůbec nepotřebujeme a nechceme je. To je ta stěžejní otázka, kterou si jako společnost musíme klást. Pokud dojdeme k závěru, že tu migranty nechceme, je na nás nastartovat celospolečenskou diskusi, jak je co nejrychleji a nejhumánněji vrátit tam odkud přišli. A jak zařídit podmínky v těch zemích, aby odtamtud vůbec nemuseli utíkat,“ konstatoval.

Ale jak to udělat, jak je vracet? „V Německu se to prezentuje jako velký problém, že ty lidi nelze vracet. A když je odsouváme, tak většinou letecky. Myslím, že je to úplně špatně. Jsou to vesměs mladí schopní lidé, kteří se sem nějak dostali, několik tisíc kilometrů. Poradili si s tím, jak se dostat sem. Určitě by si poradili i jak se dostat zpátky, kdyby dostali určitou podporu. Jedno odsunutí stojí 7 a půl tisíce eur. Tak to je ta nejnižší částka, která se jim může nabídnout, aby se vrátili zpátky dobrovolně. Vždyť jenom jejich ubytování – kdy čekají na azyl – stojí ročně třicet pět tisíc eur, už se ta částka navyšuje. Pokud bychom každému nabídli deset tisíc eur, když se přihlásí v utečeneckém táboře blízko svého původního bydliště, myslím, že by se mohli vrátit,“ myslí si Bystroň.

Migrační krize bude Německo stát až 50 miliard eur

Německo stále přijímá migranty, jak to bude finančně zvládat? "Existují odhady, kolik nás migrační krize bude stát. Některé odhady jdou až na 50 miliard eur v horizontu několika let. To jsou sumy, které ani Německo nemůže jen tak vstřebat. A tím se vracíme na začátek rozhovoru. Žijeme v nějakém systému, který pokud bude dál běžet tímto směrem, tak se v dohledné době zhroutí,“ uzavřel Petr Bystroň.